Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.09.2018, sp. zn. 29 NSCR 144/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.144.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.144.2018.1
MSPH 77 INS 25623/2014 sp. zn. 29 NSČR 144/2018-B-1012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka R. B. TRANS, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Novodvorská 412/133, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 25799347, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 77 INS 25623/2014, o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto: Návrh na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Alexandry Jiříčkové, JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. 4 VSPH 2001/2017, se odmítá. Odůvodnění: Ve výše označené věci je u Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení na majetek dlužníka R. B. TRANS, s. r. o. Usnesením ze dne 6. října 2017 č. j. MSPH 77 INS 25623/2014-B-696, insolvenční soud zastavil řízení o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření ze dne 27. června 2017, kterým soud „uloží povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody a jiné újmy, která by vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a nedůvodným přihlášením konkrétních subjektů“ (bod I. výroku) a kterým soud „eliminuje účinky stanovené v §109 odst. 1 insolvenčního zákona, a stanoví částku na náhradu škody“ (bod II. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Alexandry Jiříčkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové usnesením ze dne 4. ledna 2018, č. j. MSPH 77 INS 25623/2014, 4 VSPH 2001/2017-B-783, potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Dlužník podáním ze dne 11. ledna 2018 (mimo jiné) namítl podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Alexandry Jiříčkové, JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové. Podle ustanovení §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle §16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2). Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda dlužník uplatnil námitku podjatosti včas. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná. K závěru, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci nejen opožděná, nýbrž i bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení), srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83. Viz též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. ledna 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, či ze dne 31. října 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017. Uplatnil-li dlužník námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (podáním ze dne 11. ledna 2018, B-790) až poté, kdy řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. 4 VSPH 2001/2017 pravomocně skončilo, učinil tak opožděně. Nejvyšší soud proto návrh dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Alexandry Jiříčkové, JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové odmítl podle §16 odst. 2 o. s. ř. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 9. 2018 Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/27/2018
Senátní značka:29 NSCR 144/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.144.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§16 o. s. ř.
§15a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-12-20