ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.96.2018.1
KSOS 31 INS 16241/2013
sp. zn. 29 NSČR 96/2018-B-222
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Krčmářem v insolvenční věci dlužníka Magnety, s. r. o. , se sídlem ve Světlé Hoře, Světlá 334, PSČ 793 31, identifikační číslo osoby 25854666, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 16241/2013, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem, se sídlem v Karviné, Karola Śliwky 621/5, PSČ 733 01, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2017, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-B-169, a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. února 2018, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013, 1 VSOL 941/2017-B-208, takto:
I. Řízení o „dovolání“ dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2017, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-B-169, se zastavuje .
II. Dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. února 2018, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013, 1 VSOL 941/2017-B-208, se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 29. května 2017, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-B-169, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Souhlasil s vydáním výtěžku zpeněžení movitých a nemovitých věcí v celkové výši 9.000.746 Kč zajištěnému věřiteli č. 85 PLUS JOIN COMPANY s. r. o. (bod I. výroku).
2/ Uložil insolvenční správkyni dlužníka JUDr. Iloně Dorkové vyplatit tuto částku zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci usnesení (bod II. výroku) a podat o tom insolvenčnímu soudu do 30 dnů od právní moci usnesení písemnou zprávu (bod III. výroku).
3/ Povolil insolvenční správkyni zálohu na odměnu ve výši 535.700 Kč (bod IV. výroku).
[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. února 2018, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013, 1 VSOL 941/2017-B-208, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu (a rovněž proti usnesení insolvenčního soudu) podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že „se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, projednávaná otázka nebyla doposud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak“, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů zrušil. Dovolatel v dovolání uvedl, že „podání bude doplněno o textovou část – odůvodnění do 25. května 2018“, leč do uvedeného data ani později tak neučinil.
[4] Podáním datovaným 30. května 2018 (B-217) vzal dovolatel dovolání zpět v rozsahu, v němž směřovalo proti usnesení insolvenčního soudu, dovolací soud proto potud zastavil dovolací řízení dle §243c odst. 3 věty druhé o. s. ř.
[5] Dovolání dlužníka, jež směřovalo proti usnesení odvolacího soudu a které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
[6] Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
[7] K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ] , jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
[8] Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává. Předseda senátu Nejvyššího soudu (§243f odst. 2 o. s. ř.) proto dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[9] Pro úplnost budiž dodáno, že v dané věci bylo vyloučeno uvažovat o (dovoláním navrženém) odkladu vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu (dle §243 písm. a/ o. s. ř.), jelikož aplikaci tohoto ustanovení na rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení zapovídá ustanovení §90 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
[10] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (26. února 2018) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., článek II. části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Srov. dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2018
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu