ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.1003.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 1003/2018-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný Š. Š. proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 6 To 76/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 26 T 56/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Obviněný Š. Š. (dále zpravidla jen „obviněný“, či „dovolatel”) byl rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. 8. 2017, sp. zn. 26 T 56/2015, uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvaceti měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost, aby poškozenému M. K. nahradil škodu ve výši 50.000 Kč.
2. Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 6 To 76/2018, zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané.
II.
3. Prostřednictvím obhájce poté podal obviněný proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s poukazem na to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
4. Obviněný nepopírá, že odvolání podal elektronicky poslední den lhůty, tedy 5. 4. 2018 ve 23:06 hodin, rozhodně však nesouhlasí s názorem, že by takovéto podání nemělo účinky řádného odvolání. Připouští, že průvodní dopis nebyl opatřen elektronickým podpisem, příloha obsahující vlastní text odvolání však byla vlastnoručně podepsána obviněným. Ve smyslu čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/2014 má přitom vlastnoruční podpis dotčené osoby přednost před podpisem učiněným elektronickou formou.
5. Po zaslání odvolání elektronickou poštou došlo obviněnému z elektronické podatelny okresního soudu sdělení, že jeho odvolání se třemi přílohami bylo doručeno dne 5. 4. 2018 ve 23:06:03 hodin a že následně bude provedena kontrola datové zprávy ve smyslu vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Druhého dne 6. 4. 2018 pak byla obviněnému doručena zpráva, že jeho odvolání bylo přiřazeno ke sp. zn. 26 T 56/2015 a předáno ke zpracování. Obviněný je přesvědčen, že těmito zprávami byl ujištěn, že jeho odvolání bylo podáno včas a v souladu se zákonem. Pokud odvolací soud poukázal na novelizaci §59 tr. ř. (o způsobech podání) zákonem č. 298/2016 Sb. související s přijetím zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, pak obviněný namítá, že trestní stíhání bylo zahájeno před účinností zmíněné novely tr. ř. a pokud došlo během řízení ke změně procesních podmínek v neprospěch obviněného, pak měl být o těchto skutečnostech soudy poučen, což se nestalo. Nalézací i odvolací soud tak porušily ustanovení §2 odst. 13 tr. ř., neposkytly obviněnému vhodným způsobem srozumitelné poučení a neumožnily mu plné uplatnění jeho práv. Obviněný se řídil sdělením podatelny okresního soudu a byl bez pochybností o tom, že odvolání podal včas a v souladu se zákonem. Pokud by toto podání mělo být neúčinné, měla ho na to podatelna okresního soudu upozornit a ne potvrzovat převzetí a ověření jeho podání.
6. Obviněný je nadále přesvědčen, že přílohou zaslané odvolání obsahuje jeho vlastnoruční podpis, čímž je bezezbytku zajištěna identifikace autora podání, když originál textu byl soudu doručen následně bez jakékoli výzvy. Pokud měl odvolací soud pochyby o totožnosti osoby podávající dovolání, měl dovolatele vyzvat k předložení originálu odvolání, což neučinil. Jeho rozhodnutí tak považuje obviněný za překvapivé.
7. S ohledem na shora uvedené proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 6 To 76/2018, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Dále oznámil, že nesouhlasí s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
8. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že dovolání není důvodné. Svůj názor krajský soud podrobně zdůvodnil a opřel nejen o jím citovanou právní úpravu, ale též o relevantní judikaturu vyšších soudních instancí. Nad jejich rámec lze zmínit i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1054/2015. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Současně vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., a to i pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve ověřil, že dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 6 To 76/2018, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. Dovolání splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., obviněný je podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
10. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněný) důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.
11. Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (prvá alternativa) nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (§265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. (druhá alternativa). V posuzované věci se dovolací námitka obviněného vztahuje k prvé alternativě citovaného ustanovení.
IV.
12. Z obsahu spisu je zjevné, že obviněnému uplynula lhůta k podání odvolání dnem 5. 4. 2018, během něhož zaslal okresnímu soudu elektronické podání. Účinky řádného podání však nelze přiznat elektronickému podání zaslanému z „běžné“ elektronické adresy, nikoli z datové schránky a bez elektronického podpisu. Písemné odvolání podané na poště dne 7. 4. 2018 již bylo podáno opožděně, totiž po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
13. V §59 odst. 1 tr. ř. zákon taxativně vyjmenovává alternativy, jakým způsobem je možno učinit podání. Lze tak učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Problematiku podání učiněných v elektronické podobě upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Při jednání vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze uznávaný elektronický podpis (§6 odst. 1 zák. č. 297/2016 Sb.), kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (§6 odst. 2 zák. č. 297/2016 Sb.). Bylo-li určité podání (např. odvolání) učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění požadovaných podmínek, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tedy ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání (např. opravného prostředku) bylo učiněno v určité lhůtě, pak nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě.
14. Problematikou elektronických podání se velmi podrobně zabývalo stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě. V tomto stanovisku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podle §59 odst. 1 věty druhé tr. ř. lze v trestním řízení učinit podání mimo jiné i „v elektronické podobě“. Takové podání však musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu §6 odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb. (dříve §11 odst. 3 zák. č. 227/2000 Sb.), protože podání je zde elektronickým dokumentem, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle §59 odst. 3 tr. ř. dále platí, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí. Trestní řád tedy nestanoví žádné další zvláštní požadavky na podpis podání, a to ani v případě podání učiněného v elektronické podobě, proto se zde užije obecná úprava vyplývající z již zmíněného ustanovení §6 zák. č. 297/2016 Sb. K tomu bylo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 8 Tdo 517/2014, uveřejněném pod č. 8/2015 Sb. rozh. tr., judikováno, že zákonná forma podání ve smyslu §59 odst. 1 věty druhé tr. ř. je dodržena i v případě, je-li podání učiněno do datové schránky příslušného soudu osobou oprávněnou podle §8 zákona o elektronických úkonech a měl-li soud podle identifikátoru elektronického podání možnost tyto skutečnosti ověřit. Při takové formě podání se již podle §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech nevyžaduje elektronický podpis, jak tomu musí být v případě jiného elektronického podání na základě zák. č. 227/2000 Sb. (nyní na základě zák. č. 297/2016 Sb.). Stejný závěr přijal Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 3042/14. V něm Ústavní soud potvrdil, že stížnost doručená ve lhůtě do datové schránky soudu se považuje za podepsanou podle §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a vyhovuje požadavkům ustanovení §59 odst. 1 tr. ř., i když nebyla opatřena elektronickým podpisem podle zák. č. 227/2000 Sb. (nyní podle zák. č. 297/2016 Sb.). Zároveň Ústavní soud shledal správným usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 8 Tdo 517/2014, citované výše.
15. Písemné podání učiněné v elektronické podobě, které se nepovažuje za podepsané ve smyslu §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, je pak třeba pokládat za podepsané (opatřené) uznávaným elektronickým podpisem jen tehdy, byl-li k němu připojen uznávaný elektronický podpis v souladu s požadavky ustanovení §6 odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb. (dříve §11 odst. 1, 3 zák. č. 227/2000 Sb.). Uznávaný elektronický podpis musí být platný v době, kdy podání v elektronické podobě bylo doručeno (došlo) soudu. Okolnost, zda je podání vskutku opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a zda jde o platný podpis, soud zkoumá již při přijetí elektronického dokumentu. Není-li připojený elektronický podpis uznávaný nebo není-li ověřeno, že je platný, popřípadě má-li oba takové nedostatky, má to stejné právní následky, jako kdyby podání vůbec nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem.
16. Oproti trestnímu řízení je poněkud odlišně upravena problematika elektronických podání v občanskoprávním řízení. V ustanovení §42 odst. 2 o. s. ř. se uvádí, že písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, že k těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží a že stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem. V ustanovení §42 odst. 3 o. s. ř. je předepsáno, že v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, s nímž zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle §42 odst. 2 o. s. ř. Podle §42 odst. 4 věty první a druhé o. s. ř. dále platí, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno, a že povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Trestní řád však nikde neobsahuje úpravu, která by předepisovala doplnění podání učiněného v elektronické podobě dodatečně podáním písemným.
17. Dovoláním v podobě emailové zprávy se zabýval i Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. I. ÚS 1981/17, kdy připomněl, že se již v minulosti opakovaně zabýval procesními náležitostmi podání s elektronickým podpisem a v usnesení ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. I. ÚS 59/16, se vyjádřil záporně k otázce, zda je možné v trestním řízení zaslat účinné podání prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu a následně je doplnit v písemné (listinné) podobě. Ústavní soud v tomto rozhodnutí aproboval závěry Nejvyššího správního soudu (jako kárného soudu), podle nichž je absence elektronického podpisu nedostatkem formy podání, nikoliv jeho obsahu, přičemž vady formy nelze podle trestního řádu hodnotit jako odstranitelný obsahový nedostatek jedné z povinných náležitostí podání, neboť jejich následkem se o podání vůbec nejedná (srov. usnesení č. j. 11 Kss 2/2017-63 ze dne 27. 4. 2017). Tyto závěry vycházejí z již zmíněného stanoviska pléna Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 1/2015, přičemž v tomto stanovisku Nejvyšší soud mimo jiné konstatuje, že trestní řád nestanoví žádné další zvláštní požadavky na podpis podání, a to ani v případě podání učiněného v elektronické podobě; proto se zde užije obecná úprava vyplývající z ustanovení §6 zák. č. 297/2016 Sb., tedy že k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis.
18. V návaznosti na shora uvedenou argumentaci tak lze dovodit, že e-mailová zpráva zaslaná dne 5. 4. 2018 na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Uherském Hradišti nesplňuje náležitosti řádného podání – odvolání a z hlediska zachování lhůty k podání tohoto opravného prostředku nelze k této zprávě přihlížet. Odvolání obviněného v listinné podobě podané jako poštovní zásilka dne 7. 4. 2018 již bylo učiněno po marném uplynutí osmidenní lhůty k podání odvolání, tedy opožděně.
19. Právní názor, podle něhož nejsou spojeny účinky řádného podání s elektronickým podáním bez certifikovaného podpisu, byl vyjádřen již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 5 Tdo 1059/2006, publikovaném pod č. 58/2007 Sb. rozh. tr. s odkazem na zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. I v něm dospěl Nejvyšší soud k závěru, že bylo-li určité podání učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění uvedených podmínek, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tj. ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání bylo učiněno v určité lhůtě, pak uvedený nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě.
20. Obviněný tedy nemůže důvodně namítat, že pokládá rozhodnutí odvolacího soudu za překvapivé, když shodný právní názor vyžadující opatření elektronického podání certifikovaným podpisem byl jasně vyjádřen již v dřívější judikatuře publikované v roce 2007. Sdělení podatelny okresního soudu, z nichž je zřejmé že jde o automaticky generované zprávy potvrzující pouze doručení e-mailové zprávy a její zařazení k dalšímu zpracování, nelze podle jejich obsahu považovat za doklad o potvrzení správnosti, úplnosti a formální bezvadnosti zaslaného sdělení. Není ani možné zaměňovat soubor formátu „pdf“ tvořící přílohu elektronické zprávy (v počtu tří listů – příloh) za listinu v papírové podobě obsahující vlastní podpis obviněného. Elektronický soubor informací zobrazující obsah papírové listiny totiž nemůže obsahovat skutečný autentický písemný podpis obviněného učiněný na listině v její papírové podobě. Podobně by nebylo možné považovat za podání opatřené vlastnoručním podpisem ani fotografii listiny obsahující podpis.
21. Z důvodů shora uvedených proto Nejvyšší soud odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného Š. Š. jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, lze odkázat na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí s poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. 9. 2018
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Holík