ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.1041.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 1041/2018- 23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný P. F. Z. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 8. 2017, č. j. 68 To 173/2017-250, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 T 158/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2017, č. j. 2 T 158/2016-193, byl obviněný P. F. Z. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil způsobem podrobně popsaným ve výroku rozsudku.
2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle §274 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dva roky a šest měsíců.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 8. 2017, č. j. 68 To 173/2017-250, jímž podle §256 tr. ř. toto odvolání zamítl.
II.
4. Proti citovanému rozhodnutí krajského soudu podal obviněný prostřednictvím ustanoveného obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Na podkladě obsáhlé argumentace a rozboru provedených důkazů dovodil, že nebylo bez pochybností prokázáno, že by řídil automobil ve stavu, jenž by vylučoval jeho způsobilost k řízení motorových vozidel. Rozhodnutí odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci a aby poté podle §265 l tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství, který podrobně rozebral námitky obsažené v dovolání a poté navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Zároveň vyjádřil souhlas, aby Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného, než jím navrženého rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně ověřil, že dovolání obviněného P. F. Z. je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
7. Zákon v §265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení §265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
8. Z ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
9. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 158/2016 Nejvyšší soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 8. 2017, č. j. 68 To 173/2017-250 (obsahující mimo jiné poučení o tom, že dovolání může obviněný podat jen prostřednictvím obhájce a že podání, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno) bylo obviněnému doručeno dne 13. 12. 2017. Už před tímto datem však obviněný písemně požádal z výkonu trestu odnětí svobody o ustanovení obhájce za účelem sepsání dovolání. Na svém stanovisku setrval i poté, kdy byl vyrozuměn o tom, že v mezidobí byl výrok o trestu zrušen, když došlo v dalším řízení k uložení souhrnného trestu.
10. Dne 22. 2. 2018 ustanovil Okresní soud v Olomouci obviněnému podle §36a odst. 2 písm. a) tr. ř. jako obhájce advokáta Mgr. Ivo Šotka a dne 20. 3 2018 tomuto obhájci doručil opis rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu spolu s opisem podání obviněného a sdělením, že jde o ustanovení obhájce pro řízení o dovolání, na němž obviněný trvá i za situace, kdy mu byl uložen souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2017, č. j. 2 T 158/2016-193. Na dotaz soudu ze dne 23. 4. 2018, kdy bude podáno jménem obviněného dovolání, odpověděl obhájce podáním datovaným dne 7. 5. 2018 a odeslaným dne 9. 5. 2018, že v nejbližších dnech navštíví obviněného za účelem konzultace a doplnění připraveného dovolání. Dne 19. 6. 2018 zaslal obhájce soudu další sdělení, že obviněného již navštívil ve výkonu trestu, písemně pak prováděli doplnění a upřesnění dovolání a po schválení konečného znění bude dovolání podáno do 25. 6. 2018. Vlastní dovolání pak obhájce podal dne 2. 7. 2018.
11. Z výše uvedené rekapitulace je zjevné, že obviněnému uplynula lhůta k podání dovolání dnem 21. 5. 2018 (v pondělí), kdy uplynula lhůta dvou měsíců od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obhájci obviněného, přičemž samotnému obviněnému bylo rozhodnutí doručeno již dříve. Dovolání obviněného podané prostřednictvím obhájce dne 2. 7. 2018 již bylo učiněno po marném uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání, tedy opožděně.
12. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného P. F. Z., neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř., tedy věc meritorně přezkoumat, a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. 9. 2018
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Holík