ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.1143.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 1143/2018-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný M. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 6 To 452/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 75/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Obviněný M. V. (dále zpravidla jen „obviněný“, či „dovolatel”) byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 71 T 75/2016, uznán vinným pod bodem 6) přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod body 7), 8) přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 13) přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku (spáchaným formou spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku) a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (spáchaným formou spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Zároveň byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 1 T 215/2016, jakož i další výroky mající v uvedeném výroku o vině svůj podklad.
2. Za přečiny uvedené pod bodem 6), 7), 8) a další sbíhající se přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen podle §205 odst. 2 za použití §45 odst. 1 a §43 odst. 2 tr. zákoníku společný souhrnný trest odnětí svobody na 24 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 4 roky a 6 měsíců. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci – motocyklu zn. Suzuki GSX-R1000. Současně byly zrušeny výroky o trestech z rozsudků Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 1 T 215/2016, Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 9 T 109/2015, a Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2016, sp zn. 71 T 113/2015, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Za přečiny uvedené pod bodem 13) byl obviněnému uložen podle §205 odst. 2 za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody na 15 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 2 roky. Dále bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto i o trestné činnosti dalších obviněných.
3. Trestných činů, za něž byl odsouzen, se dopustil obviněný M. V. jednáním popsaným ve výroku rozsudku.
4. Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Ostravě podal obviněný M. V. odvolání, které Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 6 To 452/2017, zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Stejným rozsudkem pak tento soud rozhodl o odvoláních dalších spoluobviněných.
II.
5. Prostřednictvím obhájce poté podal obviněný proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 6 To 452/2017, dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s poukazem na to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
6. S ohledem na shora uvedené tak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 6 To 452/2017, i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 71 T 75/2016, a věc vrátil soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí.
7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že po seznámení s obsahem dovolání se k němu nebude věcně vyjadřovat. Současně vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., a to i pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve ověřil, že dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 6 To 452/2017, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. a obviněný je podal jako osoba oprávněná k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř.
9. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 71 T 75/2016 vyplývá, že v průběhu trestního řízení byl obviněný obhajován advokátem JUDr. Tomášem Chlebikem na základě plné moci udělené dne 1. 11. 2016. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno obviněnému dne 1. 3. 2018 a jeho obhájci JUDr. Chlebikovi dne 27. 2. 2018, takže lhůta k možnému dovolání uplynula dne 2. 5. 2018 (§60 odst. 2, odst. 3 tr. ř.). Dovolání zaslal obhájce obviněného do datové schránky Okresního soudu v Ostravě dne 26. 4. 2018, tedy tři pracovní dny před koncem lhůty k podání dovolání, spolu průvodním dopisem, v němž uvedl, že dovolání podává jménem obviněného z pouhé opatrnosti, když v důsledku přemístění obviněného do jiné věznice se obhájci nepodařilo průkazně doručit obviněnému uvědomění o tom, že pro podání dovolání neshledává obhájce důvody a že mu vypovídá plnou moc k zastupování v této věci. Současně obviněného upozornil, že případné doplnění dovolání musí učinit vlastními silami, nebo prostřednictvím jiného obhájce. Dodatečně tento obhájce doložil, že obviněného informoval o stavu věci, podání dovolání a vypovězení další obhajoby podáním ze dne 2. 5. 2018 (tedy v den konce lhůty k podání dovolání).
10. Okresní soud v Ostravě vyzval obviněného podáním doručeným dne 16. 5. 2018, aby ve lhůtě 10 dnů sdělil, zda za daných okolností souhlasí s dovoláním podaným obhájcem JUDr. Chlebikem a zda si případně pro další řízení zvolí jiného obhájce. Dne 12. 6. 2018 urgoval obviněného o uvedené vyjádření, ani na opakovanou výzvu však obviněný neodpověděl. Teprve dne 4. 7. 2018 se k okresnímu soudu dostavil advokát JUDr. Vladimír Dvořáček, který do spisu založil plnou moc udělenou obviněným dne 28. 6. 2018. Tento obhájce pak dne 12. 7. 2018 zaslal okresnímu soudu podání označené jako odůvodnění dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 6 To 452/2017, v jehož textu se uvádí, že toto dovolání je podáváno v zákonné lhůtě a z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. l), g) tr. ř.
11. Vzhledem ke skutečnosti, že po celou dobu lhůty k možnému podání dovolání byl obviněný zastoupen obhájcem JUDr. Tomášem Chlebikem a ke zvolení obhájce JUDr. Vladimíra Dvořáčka došlo až téměř dva měsíce po uplynutí uvedené lhůty, zabýval se Nejvyšší soud především posouzením otázky, zda lze kromě dovolání podaného obhájcem JUDr. Chlebikem v zákonné lhůtě přihlížet i k obsahu dovolání (či doplnění dovolání) vypracovaného jiným obhájcem zvoleným až po uplynutí lhůty k podání dovolání.
12. Podle §265e tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Podle §265f tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání (§59 odst. 3 tr. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Ustanovení §265h tr. ř. dále stanoví, že nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
13. V posuzované věci bylo dovolání podáno obhájcem obviněného JUDr. Chlebikem včas, tedy v zákonem stanovené lhůtě, a byť se jedná o stručný text v rozsahu jedné strany, lze dovodit, že splňuje základní formální požadavky kladené na dovolání v ustanovení §265f tr. ř. Kromě dalších vyžadovaných náležitostí je z něj patrné, proti jakému rozhodnutí směřuje, že napadá rozhodnutí jako celek, domáhá se zrušení celých rozsudků soudů prvního i druhého stupně (všech jejich výroků) a opírá se o konkrétně uvedený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
14. Není věcí Nejvyššího soudu, ani soudu prvního stupně, aby usměrňovaly dovolatele při formulaci věcných námitek podřazovaných pod označený a uplatněný dovolací důvod a je úkolem advokáta – obhájce, aby jako osoba práva znalá vypracoval fundovanou argumentaci odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu. V posuzované věci pak obhájce k uvedenému dovolacímu důvodu uvedl, že skutek byl nesprávně právně posouzen a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
15. Nevyšší soud proto dovodil, že takto podané dovolání splňuje elementární formální požadavky kladené na tento typ podání a nebylo proto nezbytné, aby soud prvního stupně postupoval podle §265h tr. ř. Současně lze připomenout, že tento soud opakovaně vyzýval obviněného, aby sdělil, zda vůbec bylo dovolání podáno s jeho vědomím a souhlasem, když pochyby v tomto směru vyvolal průvodní dopis obhájce připojený k dovolání, na tyto výzvy však obviněný nijak nereagoval.
16. S ohledem na ustanovení §265f odst. 2 tr. ř., podle něhož lze rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání, pak není možné přihlížet k nově uváděným námitkám obsaženým v (doplnění) dovolání, které vypracoval jiný obhájce, jehož si obviněný zvolil zhruba dva měsíce po uplynutí lhůty k podání dovolání. V něm obsažené námitky zpochybňující hodnocení některých důkazů, vytýkající neúplný popis některých skutků, zpochybňující formu součinnosti (spolupachatelství či pomoc) totiž nebyly ani náznakem namítány v původním dovolání vypracovaném ve stanovené dovolací lhůtě. Jedná se tedy o zcela nové dovolání založené na odlišné argumentaci, které by samo o sobě muselo být považováno za opožděně podané. Nejvyšší soud se proto zabýval jen obsahem původního dovolání, které vypracoval JUDr. Chlebik.
17. I když byl v dovolání formálně uplatněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vlastní zdůvodnění tohoto dovolacího důvodu obhájce omezil na citaci příslušných ustanovení zákona. Neuvedl přitom žádné věcné argumenty, které by přesvědčivě prokazovaly, že mohlo dojít k naplnění deklarovaného dovolacího důvodu a že rozhodnutí trpí vadou, pro kterou je třeba rozhodnout o jeho zrušení. Dovolací důvod byl tedy formálně označen, z obsahu dovolání však nevyplývá, že by tento dovolací důvod mohl být naplněn.
18. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a uplatněné námitky (ryze formální) dovolací důvod nenaplňují, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o odmítnutí dovolání bez věcného projednání. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. 9. 2018
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Holík