ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.990.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 990/2018-312
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 8. 2018 v řízení o dovoláních, která podali obvinění V. Č. , J. K. , J. H. , M. S. , K. Š., A. Z. a Z. Z. a nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné A. V., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 5 To 56/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 7/2013, takto:
Podle §30 odst. 1 tr. ř. je soudce JUDr. Petr Šabata vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného V. Č. a spol., a to v řízení o dovoláních vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tdo 990/2018 v trestní věci Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 7/2013.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 46 T 7/2013, byli obvinění V. Č., A. Z. a Z. Z. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku ukončený ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, obvinění J. H., J. K. a K. Š. zvlášť závažným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku zčásti dokonaným a zčásti ukončeným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, obviněná I. F. přečinem maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle §330 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, obviněná M. S. zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku zčásti dokonaným a zčásti ukončeným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a obviněná A. V. zvlášť závažným zločinem účastenství ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku zčásti dokonanému a zčásti ukončenému ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. U obviněné I. F. soud upustil od uložení souhrnného trestu, jinak ostatním obviněným byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody v rozmezí od pěti a půl roku do osmi a půl roku se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Dále byl některým z obviněných uložen trest zákazu činnosti a peněžitý trest.
O odvoláních podaných obviněnými V. Č., J. K., J. H., M. S., K. Š., A. Z., Z. Z., A. V. a státním zástupcem rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 5 To 56/2016, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil, a to ohledně obviněných V. Č., A. Z., Z. Z. a A. V. v celém rozsahu, ohledně obviněných J. K., J. H., M. S. a K. Š. ve výroku o trestech a způsobu jejich výkonu a za splnění podmínek ustanovení §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněné V. Č., A. Z. a Z. Z. uznal vinnými přípravou zvlášť závažného zločinu podvodu podle §20 odst. 1 k §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a uložil jim tresty odnětí svobody v rozmezí od čtyř let do šesti let a devíti měsíců se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou, tresty zákazu činnosti a peněžité tresty. Obviněným J. H., J. K., M. S. a K. Š. byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody v rozmezí od pět a půl roku do sedmi roků se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou, peněžité tresty a M. S. i trest zákazu činnosti. Obviněná A. V. byla podle §226 písm. a) tr. ř. zproštěna obžaloby.
Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podali obvinění (vyjma V.) dovolání a dovolání podal i nejvyšší státní zástupce.
V červnu 2018 byla do senátu 3T přidělena dovolání obviněných V. Č. a J. K. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 5 To 56/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 7/2013, která za obviněné podal přímo k Nejvyššímu soudu jejich obhájce JUDr. Adam Batuna. V souladu s rozvrhem práce byla tato dovolání přidělena jako soudci zpracovateli JUDr. Petru Šabatovi a zapsána pod sp. zn. 3 Tdo 768/2018. Jelikož šlo o dovolání podaná přímo k Nejvyššímu soudu bylo obhájci i oběma obviněným sděleno, že uvedený postup je sice relevantní z hlediska podmínek ustanovení §265e odst. 3 tr. ř., což ovšem nic nemění na skutečnosti, že podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni. Obě dovolání pak byla postoupena ke Krajskému soudu v Brně ke konání řízení podle §265h tr. ř. s tím, že po jeho skončení předseda senátu soudu prvního stupně předloží dovolání i se spisem Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o výše uvedených mimořádných opravných prostředcích.
Dne 8. 8. 2018 napadla k Nejvyššímu soudu věc týkající se dovolání obviněných V. Č., J. K., J. H., M. S., K. Š., A. Z. a Z. Z. Dovolání podal rovněž nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné A. V. a dne 14. 8. 2018 byla předělena pod sp. zn. 3 Tdo 990/2018 jako soudci zpracovateli JUDr. Petru Šabatovi.
Jak vyplynulo ze spisového materiálu v posuzované trestní věci, jsou trestně stíháni a odsouzeni A. Z. a Z. Z.. V případě obviněných A. Z. a Z. Z. se jedná o syny majitele FC S. Z. Z.
Předseda senátu JUDr. Petr Šabata, kterému byla tato trestní věc přidělena, jezdí od roku 2015 společně s manželkou na tenisový turnaj v Paříži, kdy vždy jeden večer se účastní v nedaleké restauraci s dalšími tenisovými nadšenci vystoupení předních českých umělců P. Š., F. S., P. J. a P. R. Mezi návštěvníky jsou čeští tenisté působící na turnaji. V roce 2017 byl opět na vystoupení zmíněných umělců. Všechny návštěvníky neznal, ale následně mu bylo sděleno, že v restauraci byl přítomen majitel FC S. Z. Z. Ačkoliv tohoto neznal a ani dřív a ani později se s ním nesetkal, nemohl vyloučit, že se s uvedenou osobou v předmětné restauraci potkal.
Soudce JUDr. Petr Šabata na podkladě této skutečnosti předložil věc senátu k rozhodnutí o vyloučení ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. s vyjádřením, že by mohla vyvstávat objektivní pochybnost o jeho nestrannosti z důvodu poměru k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, tj. synům Z. Z.
Podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.
Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána (mimo jiné) nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak v čl. 36 odst. 1 stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí P. proti Belgii ze dne 21. 9. 1982, §30, konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení (srov. též W. proti Švýcarsku ze dne 21. 12. 2000, §42 - 44).
Senát Nejvyššího soudu dospěl v tomto případě k závěru, že vztah jmenovaného soudce k osobě majitel FC S. Z. Z., otce trestně stíhaných synů v této trestní věci, nezakládá pochybnost o nestrannosti soudce, avšak vzhledem k výše zmíněným skutečnostem by se mohla jeho způsobilost nestranně rozhodnout jevit jako objektivně zpochybnitelná z důvodu jeho vztahu k osobám, jichž se úkon přímo dotýká.
V daných souvislostech je na místě poukázat také na judikaturu Ústavního soudu, podle níž při posuzování nestrannosti a nezávislosti nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudním rozhodování. I toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivní, tak v objektivní poloze) reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti, nelze přehlížet případnou existenci kolektivního přesvědčení, že takový důvod existuje (viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 7/02).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce JUDr. Petr Šabata je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v uvedené trestní věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. 8. 2018
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu