ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1858.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1858/2018-101
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 68/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29 Co 353/2016-64, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 2. 6. 2016, č. j. 25 C 68/2015-41, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů a aby byl pro dovolací řízení osvobozen od soudních poplatků. Jeho žádost byla pravomocně zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 6. 2017, č. j. 25 C 68/2015-76, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 15. 8. 2017, č. j. 29 Co 287/2017-82; řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1861/2018.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí,
je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Žalobce není zastoupen a nejsou tak dány podmínky pro pokračování v dovolacím řízení. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání a musí si být podmínky povinného zastoupení vědom, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy v této věci usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 10. 2017, č. j. 25 C 68/2015-85.
Na základě výše uvedeného tak dovolací soud zastavil dovolací řízení.
Žalobce do dovolání vtělil „požadavek na odkladný účinek“, tedy žádost podle §243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného rozsudku. Jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání nebo pro zastavení dovolacího řízení, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného rozsudku. Důvody, pro něž byl takový návrh podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. bod 34. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2018
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu