Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.07.2018, sp. zn. 30 Cdo 1935/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1935.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1935.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 1935/2018-34 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Tomáše Mottla a Mgr. Hynka Zoubka ve věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 2 500 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 94 C 96/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2017, č. j. 44 Co 641/2017-18, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 19. 10. 2017, č. j. 44 Co 641/2017-18, bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 19. 9. 2017, č. j. 94 C 96/2017-11 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým nebyl žalobci ustanoven zástupce pro řízení k ochraně jeho zájmů. Odvolací soud se v napadeném rozhodnutí ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že se v žalobcově případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobce v žalobě neuvedl ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se žalobou domáhá. Žalobce pouze ventiluje nespokojenost s rozhodnutím Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3878/16, nárok žalobce (zřejmě na náhradu škody způsobené mu při výkonu veřejné moci v soudním řízení završeným citovaným rozhodnutím Ústavního soudu) nemá oporu v platném právu, přičemž jde o jednu z mnoha obdobných žalob, které žalobce podává na základě stejných skutkových tvrzení, že mu soudy měly způsobit újmu na zdraví svým rozhodováním ve prospěch „pachatelů trestných činů“, pouze s obměnou osob z řad soudců a pracovníků soudů, jež označuje jako „státní zločince, kvůli nimž je jeho uzdravení nemožné“. Žalobce tak nesplňuje předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 29. 11. 2017 včasné dovolání. Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“, podané dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Na tom nic nemění ani nesprávné poučení odvolacího soudu uvedené v napadeném rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 7. 2018 Mgr. Vít Bičák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/24/2018
Spisová značka:30 Cdo 1935/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1935.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/17/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 1999/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12