ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2217.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2217/2018-189
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , toho času ve Věznici, proti žalovanému L. B., zaměstnanci Policie České republiky, oddělení obecné kriminality, se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Zborovská 1360, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 176/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2015, č. j. 26 Co 195/2015-60, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou dne 29. 5. 2014 se žalobce domáhal na žalovaném náhrady škody v rozsahu 50 000 Kč, jíž měl žalovaný způsobit žalobci dle obsahu tohoto podání nesprávným postupem při vedení vyšetřování v trestní věci žalobce s tím, že pokud by neučinil při tomto vyšetřování žalovaný chyby, nemusela by žalobci vzniknout škoda na jím užívaných dioptrických brýlích a jeho zraku v souvislosti s pobytem ve vazební věznici.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 10. 2. 2015, č. j. 4 C 176/2014-37, rozhodl, že žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j. 26 Co 195/2015-60, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud potvrdil závěr soudu prvního stupně, že je nepochybné, že žalobě nemůže být vyhověno. Žalobce se totiž domáhal náhrady škody proti vyšetřovateli v trestní věci, pro niž byla na žalobce uvalena vazba, přičemž tvrdí, že po zadržení a dání do vazební věznice dochází u žalobce k postupnému poškozování skel a obrub brýlí, následně tedy i zraku, a to prostředím, ve kterém se nachází. Žalobce se tak domáhá náhrady majetkové újmy na žalovaném jako fyzické osobě z titulu nesprávného úředního postupu při vazebním řízení, aniž by žalovaný mohl být v tomto řízení pasivně legitimován, a jde tak o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o ustanovení zástupce pro řízení.
Tato žádost žalobce byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 3. 2016, č. j. 4 C 176/2014-89, a k odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2016, č. j. 26 Co 143/2016-96, a řízení o dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2219/2018.
Usnesením ze dne 23. 3. 2018, č. j. 4 C 176/2014-184, doručeným žalobci dne 28. 3. 2018, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby odstranil vady dovolání, předložil dovolání sepsané advokátem či notářem a pro podání dovolání si v této věci zvolil zástupcem advokáta či notáře a to ve lhůtě 15 dnů.
Z obsahu spisu neplyne, že by žalobce na tuto výzvu jakkoliv zareagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Protože zamítavé rozhodnutí o žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení nemůže být již zvráceno a žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 6. 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu