ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2219.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2219/2018-190
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , toho času ve Věznici, proti žalovanému , zaměstnanci Policie České republiky, oddělení obecné kriminality, se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Zborovská 1360, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 176/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2016, č. j. 26 Co 143/2016-96, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 3. 2016, č. j. 4 C 176/2014-89, rozhodl, že návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu o neustanovení zástupce pro řízení) se zamítá.
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením ze dne 29. 4. 2016, č. j. 26 Co 143/2016-96, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Soud prvního stupně i soud odvolací dospěly k závěru, že v dané věci se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť ze skutkových tvrzení žalobce je nepochybné, že žalobě nemůže být vyhověno. Žalobce se totiž domáhá náhrady škody proti vyšetřovateli v trestní věci, pro niž byla na žalobce uvalena vazba, přičemž tvrdí, že po jeho zadržení a převezení do Vazební věznice v Hradci Králové dochází u žalobce k postupnému poškozování skel a obrub jeho brýlí, následně tedy i zraku, a to i prostředím, ve kterém se nachází (přítmí, zářivky, apod.). Z toho, že nemá ve vazební věznici na brýlích ochranný kryt a ani pro ně nemá ochranný postřik a šetrný hadřík na čištění, vinil žalobce právě žalovaného s tím, že v tomto spatřuje chyby ve vyšetřování. Žalobce se domáhá náhrady majetkové újmy po žalovaném jako fyzické osobě z titulu nesprávného úředního postupu při vazebním řízení vedeném vůči žalobci. Soudy dovodily, že v této věci není dána pasivní věcná legitimace žalovaného, neboť tím, kdo nese odpovědnost za nesprávný úřední postup při vazebním řízení, není konkrétní vyšetřovatel, ale příslušný státní orgán, jímž je Ministerstvo spravedlnosti. Z toho důvodu žaloba nemůže být úspěšná a jedná se tedy ze strany žalobce o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém podal návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 4. 5. 2018, č. j. 4 C 176/2014-187, doručeným žalobci dne 11. 5. 2018, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby odstranil vady dovolání, předložil dovolání sepsané advokátem či notářem a pro podání dovolání si v této věci zvolil zástupcem advokáta či notáře a to ve lhůtě 15 dnů.
Z obsahu spisu neplyne, že by žalobce na tuto výzvu jakkoliv zareagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěrů odvolacího soudu.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 6. 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu