ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2342.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2342/2018-129
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně obec Tursko , se sídlem Čestmírovo nám. 59, Tursko, identifikační číslo osoby 002 41 768, zastoupené JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem v Praze 3, Nám. Jiřího z Libkovic 2406/9, proti žalovaným 1) A. Ch. , 2) A. Š. , 3) V. M. , a 4) J. V. , všem zastoupeným JUDr. Martinou Mervartovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 837/11, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 18 C 224/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. dubna 2017, č. j. 18 C 224/2016-63, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2018, č. j. 23 Co 429/2017-104, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 25. dubna 2017, č. j. 18 C 224/2016-63, se zastavuje .
II. Dovolání žalobkyně se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Pokud jde o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 25. dubna 2017, č. j. 18 C 224/2016-63, Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) musí konstatovat, že dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu vydaného v řízení v prvním stupni je podle §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.
Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobkyně proti shora označenému rozsudku soudu prvního stupně podle §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 47, ročník 2006).
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti (nákladovým výrokům) usnesení Krajského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“) ze dne 30. ledna 2018, č. j. 23 Co 429/2017-104, ve smyslu §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, jelikož je objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
I když výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí obsahovat odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.), dovolací soud pouze ve stručnosti poznamenává, že při rozhodování o těchto nákladech řízení přihlédl k tomu, že žalovaní v písemném vyjádření k dovolání žalobkyně pominuli důvod, pro který bylo dovolání odmítnuto, takže nelze s takto učiněným úkonem právní služby jejich advokátky spojovat jimi v dovolacím řízení účelně vynaložený výdaj.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2018
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu