ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2400.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2400/2018-382
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Vrchy a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce M. H. , zastoupeného Mgr. Richardem Vachouškem, advokátem advokátní kanceláře Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, proti žalovaným 1) M. V. , zastoupenému Mgr. Liborem Zemancem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, a 2) Š. V. , o nahrazení projevu vůle a určení podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 141/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. ledna 2018, č. j. 19 Co 1166/2017-333, takto:
I. Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. ledna 2018, č. j. 19 Co 1166/2017-333, se zamítá.
II. Návrh žalobce na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. ledna 2018, č. j. 19 Co 1166/2017-333, se zamítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. května 2017, č. j. 23 C 141/2015-269 určil, že žalovaní 1) a 2) jsou podílovými spoluvlastníky s podílem každý jedné ideální poloviny na nemovitostech ve výroku označených (výrok I.), dále rozhodl, že dnem nabytí právní moci rozsudku uzavírá žalobce se žalovanými kupní smlouvu, ve výroku konkretizovanou (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok III. a IV.).
K odvolání obou žalovaných Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. ledna 2018, č. j. 19 Co 1166/2017-333, žalobu na určení, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, zamítl a taktéž zamítl nahrazení projevu vůle - uzavření kupní smlouvy mezi žalobce a žalovanými (výrok I.), dále uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 378.500 Kč (výrok II.), žalované 2) nepřiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit České republice částku 1.438 Kč na nákladech státu (výrok IV.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále jen „dovolatel“), zastoupený advokátem (241 o. s. ř.), včasné dovolání (§240 odst. 1 o. s. ř.), ke kterému přiložil návrh, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „ Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) odložil vykonatelnost a právní moc rozsudku odvolacího soudu. Tento návrh dovolatel zdůvodnil tím, že se v současné době nachází v nepříznivé životní situaci, spočívající v jeho nemajetnosti, a že vymáháním pohledávky (náhrady nákladů řízení v částce 378.500 Kč) se zhorší jeho životní situace.
Nejvyšší soud postupoval podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, a protože důvody pro odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí neshledal, s přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, návrh žalobce zamítl.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma [písm. a)], nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení [písm. b)].
Z podaného návrhu nevyplývají žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí dovolateli závažná újma [§243 písm. a) o. s. ř.], tj. především taková újma, která by v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí nemohla být již napravena (splněná povinnost by již nemohla být vrácena zpět). Tedy pouhé tvrzení, že se dovolatelova životní situace zhorší, nepatří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí.
Jenom pro úplnost dovolací soud uvádí, že ve vztahu k rozhodnutí ve věci samé nejsou patrné ani důvody pro případný odklad právní moci napadeného rozhodnutí [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 8. 2018
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu