ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2638.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2638/2018-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Tomášem Mottlem v právní věci žalobce B. V., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 2 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 309/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 30 Co 361/2017-57, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozhodl o odvolání žalobce podaném proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 27. 7. 2017, č. j. 26 C 309/2015-39, tak, že se odvolání žalobce proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně odmítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu), dále že se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II o věci samé a ve výroku III o nákladech řízení potvrzuje (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce současně v dovolání požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a dále vznesl požadavek „na odkladný účinek“ dle §243 o. s. ř. Žalobce v dovolání mimo jiné uvedl, že „senát 30 Co Městského soudu v Praze úmyslně popřel svou podjatost“.
Soud prvního stupně o žádosti žalobce rozhodl usnesením ze dne 3. 4. 2018, č. j. 26 C 309/2015-65, tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a žádost žalobce ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl s tím, že žalobce řádně nevyjevil své majetkové poměry a zároveň jde z jeho strany o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Toto usnesení soudu prvního stupně nebylo napadeno odvoláním a nabylo právní moci.
Soud prvního stupně vyzval žalobce usnesením ze dne 17. 5. 2018, č. j. 26 C 309/2015-67, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. 30 Co 361/2017-57. Současně žalobce poučil, že nebude-li do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na tuto výzvu žalobce reagoval pouze tak, že znovu požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení; k odůvodnění žádosti neuvedl nic jiného než, že nemá prostředky na zaplacení advokáta. O této žádosti soud prvního stupně již nerozhodoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je (odstranitelnou) podmínkou řízení týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2, §241b odst. 2 a §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že soud prvního stupně nerozhodoval o opakované žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Žádost nespočívala na změně rozhodných poměrů na straně žadatele, jež by mohla případné odlišné rozhodnutí o další žádosti odůvodnit, bylo by rozhodování soudu o opakovaných žádostech čirým formalismem, v rozporu s procesní ekonomií. Opačný přístup by totiž nutně vedl k řetězení rozhodnutí o stále totožných žádostech o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení, ať už by tato rozhodnutí měla podobu zamítnutí žádosti či zastavení řízení o žádosti pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, nebylo třeba rozhodovat o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí (§243 o. s. ř).
Z téhož důvodu se dovolací soud nezabýval námitkou podjatosti předsedkyně odvolacího senátu 30 Co Městského soudu v Praze a soudců tohoto senátu, pokud byla žalobcem míněna i jako dovolací námitka, neboť k vadám řízení (mezi něž patří námitka, že rozhodoval vyloučený soudce) dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 12. 2018
Mgr. Tomáš Mottl
pověřený člen senátu