ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2803.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2803/2018-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce P. B. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 2 011 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 213/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2017, č. j. 20 Co 424/2017-10, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 17. 10. 2017,
č. j. 26 C 213/2017-5, kterým bylo (pro nedostatek podmínky řízení) zastaveno řízení v projednávané věci.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Usnesením ze dne 29. 12. 2017, č. j. 26 C 213/2017-16, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby ve lhůtě dvaceti dní odstranil nedostatek povinného zastoupení. Zároveň žalobce poučil, že v případě neodstranění vytknutého nedostatku Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval přípisem ze dne 15. 1. 2018, v němž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 3. 2018, č. j. 26 C 213/2017-38, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 24. 5. 2018, č. j. 20 Co 136/2018-43.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku pak představuje ust. §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má sama právnické vzdělání.
Dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti, nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Z doposud řečeného se podává, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu