ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3127.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 3127/2018-799
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce V. H., zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 32, proti žalovanému T. H., zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy v penězích, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 3/2009, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2018, č. j. 1 Co 56/2017-748, takto:
Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2018, č. j. 1 Co 56/2017-748, se v jeho výrocích I. v části o náhradě nákladů řízení a II. odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalobce, podaném v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 3. srpna 2018 dovolání spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2018, č. j. 1 Co 56/2017-748.
Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2018, č. j. 1 Co 56/2017-748, se podává, že výrokem I. byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2017, č. j. 23 C 33/2009-699, ve výroku I., kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaslat žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku písemnou omluvu ve znění: Omluva: Dne 23. července 2007 jsem v deníku Lidové noviny zveřejnil článek nazvaný „Narcis H. zneužívá demokracii“. V tomto článku jsem neoprávněně označil pana V. H. za pachatele výbuchů, k nimž došlo na přelomu milénia v Přerově, použil jsem pro něj hanlivého označení „gauner“ a psychologický terorista. A dále jsem uvedl, že skutečnost, že byl soudně zcela zproštěn veškerých obvinění, byla velká blamáž. Dne 2. srpna 2007 jsem v témže deníku publikoval článek „ve svém kritickém postoji k H. jsem se utvrdil“, ve kterém jsem uvedl, že některé činy, jichž se pan H. dopustil v době před rokem 1989, měly ryze kriminální charakter. Tím jsem se dopustil závažného zásahu do práva na ochranu osobnosti pana H. Za zveřejnění obou článků se mu proto omlouvám. T. H. bývalý mluvčí Charty 77 a bývalý ministr vnitra“, ve výroku II., kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zveřejnit na vlastní náklady do 15 dnů od právní moci rozsudku omluvu stejného znění v deníku Lidové noviny, v minimálním formátu ¼ tiskové strany, ve výroku III., kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 500.000 Kč, ve výroku IV., kterým bylo uloženo žalobci zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 233.292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce a ve výroku V., kterým byl žalobce uznán povinným zaplatit státu na nákladech řízení částku 2.023 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobci dne 26. června 2018, právní moci nabyl dne 27. června 2018.
Žalobce podáním datovaným dne 3. srpna 2018, které bylo doručeno Krajskému soudu v Ostravě téhož dne, napadl rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu včasným dovoláním, jehož součástí je i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobce odůvodňuje svůj návrh na odklad výkonu rozhodnutí odkazem na skutečnost, že po zrušení předchozího rozsudku odvolacího soudu rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, č. j. 30 Cdo 3090/2016-676, se obrátil žalobce na žalovaného opakovaně s výzvou k vrácení žalobcem uhrazených nákladů řízení, na což do dnešního dne žalovaný nijak nereagoval a uhrazené náklady žalobci nevrátil. Žalobce má tak obavu, že pokud by na základě pravomocného rozsudku nyní splnil jemu stanovenou povinnost k úhradě nákladů řízení a následně by případně došlo ke zrušení rozsudku odvolacího soudu dovolacím soudem, domnívá se žalobce, že by žalovaný opět dobrovolně zaplacené náklady řízení žalobci nevrátil, a tím by byl žalobce závažně ohrožen na svých právech a případným neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí by mu hrozila závažná újma. Navrhuje proto, aby dovolací soud v souladu s ustanovení §243 písm. a) o.s.ř. odložil vykonatelnost napadeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §243 o.s.ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
Vzhledem k tomu, že by případným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí ukládajícího žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v relativně značné výši, hrozila žalobci závažná újma, proto Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost dotčeného rozhodnutí odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalobcem (§243 písm. a/ o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2018
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu