ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3154.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3154/2017-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce J. L. , proti žalované R. K. , zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, o vyklizení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 44 C 61/2013, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. března 2017, č. j. 44 Co 38/2017-83, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. března 2017, č. j. 44 Co 38/2017-83, jakož i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. března 2016, č. j. 44 C 61/2013-62, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. března 2016, č. j. 44 C 61/2013-62, připustil, aby na místo dosavadního žalobce (L. Z.) vstoupil do řízení J. L., bytem shora, „neboť po zahájení řízení došlo kupní smlouvou k převodu vlastnického práva k pozemkům, které jsou předmětem tohoto řízení o určení vlastnictví, z dosavadního žalobce na nabyvatele a tento se svým vstupem do řízení vyjádřil souhlas.“
K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 1. března 2017, č. j. 44 Co 38/2017-83, napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud v odůvodnění (písemného vyhotovení) svého usnesení (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ve věcech sp. zn. 29 Cdo 3013/2010 a sp. zn. III. ÚS 468/11) vyložil, že soud při rozhodování o procesním nástupnictví v důsledku singulární sukcese ve smyslu §107a o. s. ř. nezkoumá, zda tvrzené převáděné právo (v daném případě vlastnické právo žalobce) žalobci skutečně svědčí, neboť vyřešení takové otázky je podstatou sporu a soud se touto otázkou zabývá v rámci rozhodnutí ve věci samé. V této fázi soud zkoumá pouze to, zda k tvrzenému převodu práva na jiný subjekt došlo na základě právní skutečnosti, se kterou právní předpisy takový převod práva spojují a zda taková skutečnost opravdu nastala. V tomto směru nevznikly žádné pochybnosti, když žalobce tvrdí, že převod vlastnického práva na základě smlouvy o prodeji nemovitosti ze dne 5. ledna 2016 je prokazován předmětnou převodní smlouvou, předloženou soudu. Odvolací soud nepovažoval za relevantní ani odvolací námitku žalované ohledně tvrzeného účelového převodu práva s cílem vyhnout se pro případ neúspěchu ve sporu povinnosti k placení nákladů řízení, což žalovaná staví na skutečnosti, že proti novému nabyvateli jsou vedena exekuční řízení. K tomu odvolací soud vyložil, že z vedení exekucí nelze ještě dovodit nemajetnost a nedobytnost pohledávek na straně nabyvatele, ale pouze to, že nový nabyvatel některé své závazky neplní dobrovolně.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné a (z hlediska zákonem stanovených náležitostí) řádné dovolání, v němž uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. a předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 a §237 o. s. ř. vymezuje (s přihlédnutím k obsahu podání) tím, že se odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) nezabýval otázkou, zda návrh žalobce podle §107a o. s. ř. není zneužitím práva ve smyslu §2 o. s. ř., čímž se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“), na kterou dovolatelka v dovolání odkazuje. Odvolací soud pochybil i v tom, že návrh žalobce podle §107a o. s. ř. nedoručil dovolatelce, která tak neměla možnost se k němu vyjádřit; tím došlo k porušení povinnosti soudu zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění jejích práv vyplývajících z §18 odst. 1 o. s. ř. (dovolatelka v tomto směru odkázala na rozhodnutí dovolacího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 3607/2013). Závěrem dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce se k podanému dovolání písemně nevyjádřil.
Původní žalobce (L. Z.) v písemném vyjádření navrhl, aby dovolací soud dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu zamítl.
Z obsahu procesního spisu vyplývá, že soud prvního stupně návrh (původního) žalobce na postup podle §107a o. s. ř. žalované nedoručil a bez dalšího přistoupil k vydání shora označeného rozhodnutí, kterým tomuto návrhu vyhověl.
Jde tedy o obdobnou věc, která byla již dovolacím soudem řešena a vyústila ve vydání kasačního usnesení ze dne 14. září 2017, sp. zn. 30 Cdo 2668/2017 (in http://nsoud.cz ), na nějž se pro stručnost odkazuje a v němž Nejvyšší soud vyložil a odůvodnil právní názor, že soud před rozhodnutím o návrhu na realizaci procesního nástupnictví podle §107 o. s. ř. je povinen umožnit žalované straně, aby se k podanému návrhu žalobce vyjádřila; k odstranění uvedeného nedostatku nemůže dojít tím, že žalovaná strana podá odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo uvedenému návrhu vyhověno. Jinak řečeno právo žalovaného vyjádřit se k návrhu na realizaci procesního nástupnictví podle §107a o. s. ř. nelze ztotožňovat s jeho možností (pro případ, že soud takovému návrhu vyhoví, aniž by jej předtím doručil žalovanému) podat proti vydanému usnesení odvolání.
Jelikož popsané procesní konsekvence soudem prvního stupně, ale ani odvolacím soudem zohledněny nebyly, nezbylo dovolacímu soudu, než za dané procesní situace přistoupit k vydání tohoto kasačního usnesení.
Protože dosavadní výsledky řízení dovolacímu soudu neumožňovaly změnit usnesení odvolacího soudu (§243d písm. b) o. s. ř.), Nejvyšší soud ve smyslu §243e odst. 1 o. s. ř. přistoupil k vydání tohoto kasačního rozhodnutí, tj. zrušil dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Vyslovený právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný. V rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243g odst. 1 o. s. ř.).
V Brně 24. ledna 2018
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu