ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3186.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 3186/2018-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce J. K. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 79/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2016, č. j. 15 Co 238/2016-78, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 1. 2016, č. j. 12 C 79/2014-62, kterým byla připuštěna změna žaloby o zaplacení 5 600 EUR z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 297/2010 (výrok I), bylo konstatováno porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 297/2010 (výrok II), byla zamítnuta žaloba co do zaplacení částky 5 600 EUR (výrok III) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 6. 3. 2017, č. j. 12 C 79/2014-98, soud prvního stupně žádost žalobce zamítl. K odvolání žalobce toto usnesení potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 12. 5. 2017, č. j. 15 Co 231/2017-105, přičemž řízení o dovolání směřujícímu proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud zastavil usnesením ze dne 9. 1. 2018, č. j. 30 Cdo 5986/2017-115.
Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 4. 2018, č. j. 12 C 79/2014-118, žalobce vyzval, aby ve lhůtě dvaceti dnů odstranil nedostatek povinného zastoupení a poučil jej, že v případě neodstranění vytknutého nedostatku Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti.
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2018
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu