ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3436.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3436/2017-192
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobkyně T. V. , zastoupené Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou, se sídlem v Brně, Burešova 6, proti žalované L. R. , zastoupené O. S. obecným zmocněncem, o ochranu osobnosti , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 C 3/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. dubna 2017, č.j. 1 Co 114/2013-173, takto:
Dovolání žalobkyně se odmítá.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 11. dubna 2017, č.j. 1 Co 114/2013-173, potvrdil usnesení Krajského sudu v Brně ze dne 13. února 2013, č. j. 25 C 3/2013-24, jímž Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) zamítl návrh žalobkyně na vydání tam požadovaného předběžného opatření.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 3. července 2017 dovolání.
Dovolání je – za podmínek upravených v ustanovení §237 o.s.ř. – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí. Podle §238 odst. 1 písm. f) o.s.ř. však dovolání není podle §237 o.s.ř. přípustné mimo jiných i proti usnesení, kterým bylo – jako v posuzovaném případě – rozhodnuto o předběžném opatření.
Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. února 2018
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu