ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3925.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 3925/2018-106
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Hynka Zoubka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce B. V. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 50 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 51/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2018, č. j. 13 Co 276/2018-98, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 3. 7. 2018, č. j. 27 C 51/2015-93, kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a kterým žalobci nebyl ustanoven zástupce pro dovolací řízení (o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 13. 4. 2018, č. j. 13 Co 121/2018-90).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které Nejvyšší soud podle
§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek,
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012).
Požadavek povinného zastoupení advokátem nebo notářem se u dovolání nepřípustného podle §238 neuplatní (§241b odst. 2 o. s. ř.). Je proto nadbytečné rozhodovat o opětovné žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, když tato žádost je navíc zcela zjevně bezúspěšným uplatňováním práva, byla-li podána v rámci dovolacího řízení zahájeného objektivně nepřípustným dovoláním.
Žalobce do dovolání vtělil „požadavek na odkladný účinek“, tedy žádost podle §243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného usnesení. Jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání nebo pro zastavení dovolacího řízení, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného usnesení. Důvody, pro něž byl takový návrh podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. bod 34. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Řízení ve věci samé není skončeno, neboť proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2017, č. j. 27 C 51/2015-77, podal žalobce odvolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Nejvyšší soud proto o nákladech dovolacího řízení nerozhodoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003).
Na soudu prvního stupně příslušném k rozhodování ve věcech soudních poplatků v souladu s §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nyní bude, aby v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce [§4 odst. 1 písm. i) uvedeného zákona].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 12. 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu