ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.3946.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 3946/2018-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Tomáše Mottla a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra , se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o materiální a nemateriální újmu ve výši 3 800 000 Kč, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 347/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2018, č. j. 23 Co 277/2018-39, takto:
I. Dovolání se v rozsahu, v němž směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci a ve výroku o neustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů, odmítá.
II. Dovolací řízení se ve zbývajícím rozsahu zastavuje.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 13. 8. 2018, č. j. 23 Co 277/2018-39, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. 7. 2018, č. j. 10 C 347/2016-30, kterým soud prvního stupně rozhodl tak, že se řízení ve věci žaloby pro zmatečnost a obnovy řízení přerušuje do rozhodnutí dovolacího soudu (výrok I), že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků (výrok II) a že se žalobci k ochraně zájmů neustanovuje zástupce pro řízení z řad advokátů (výrok III).
Odvolací soud shledal výrok I usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení věcně správným s odkazem na zákonný text ustanovení §235b odst. 1, 3 o. s. ř. s tím, že byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení; bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu. Tato procesní situace v řízení vedeném před soudem prvního stupně nastala, proto soud prvního stupně správně řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení přerušil do rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání. Výroky II a III o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci a o neustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů potvrdil odvolací soud jako správné, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce neprokázal naplnění zákonných předpokladů dle §30 a §138 o. s. ř., jelikož nevyjevil úplně a věrohodně své majetkové poměry, jež by odůvodňovaly ustanovení zástupce placeného státem.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce současně v dovolání požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a dále vznesl požadavek „na odkladný účinek“ dle §243 o. s. ř.
Usnesením ze dne 12. 9. 2018, č. j. 10 C 347/2016-42, které bylo žalobci doručeno dne 14. 9. 2018, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 13. 8. 2018, č. j. 23 Co 277/2018-39. Současně žalobce poučil, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na tuto výzvu žalobce nikterak nereagoval.
Nejvyšší soud Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud proto podané dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné v rozsahu, v němž směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci a ve výroku o neustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.
Ve zbývajícím rozsahu, v němž dovolání směřovalo proti napadenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o přerušení řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení do rozhodnutí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2, §241b odst. 2 a §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil, neboť žalobce nesplnil podmínku povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je (odstranitelnou) podmínkou řízení týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně provedenou usnesením ze dne 12. 9. 2018, č. j. 10 C 347/2016-42, do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2, §241b odst. 2 a §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že soud prvního stupně nerozhodoval o opakované žádosti žalobce (vtělené do dovolání) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Nedošlo-li v mezidobí (oproti stavu, z něhož vychází napadené rozhodnutí) ke změně rozhodných poměrů na straně žadatele, jež by mohla případné odlišné rozhodnutí o další žádosti odůvodnit, bylo by rozhodování soudu o opakovaných žádostech čirým formalismem, v rozporu s procesní ekonomií. Opačný přístup by totiž nutně vedl k řetězení rozhodnutí o stále totožných žádostech o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení, ať už by tato rozhodnutí měla podobu zamítnutí žádosti či zastavení řízení o žádosti pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Pokud žalobce vznesl požadavek dle §243 o. s. ř. na „odkladný účinek“, nebylo nutno o této žádosti rozhodovat samostatným rozhodnutím s ohledem na její bezpředmětnost. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí vůbec není možno nařídit výkon rozhodnutí či exekuci, neboť se (zejména) nejedná o rozhodnutí materiálně vykonatelné, kterým by byla žalobci ukládána jakákoliv povinnost k plnění, jejímž neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by žalobci mohla hrozit závažná újma v intenci §243 písm. a) o. s. ř. (k tomu viz blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016); pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí dle §243 písm. b) o. s. ř. žalobce neuvedl vůbec žádný důvod. Nadto o odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Proto za situace, kdy bylo dovolání dovolacím soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci odmítnuto, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně příslušném k rozhodování ve věcech soudních poplatků v souladu s §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nyní bude, aby v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce [§4 odst. 1 písm. i) uvedeného zákona].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 11. 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu