ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.4421.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 4421/2017-245
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 176/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2016, č. j. 70 Co 302/2016-194, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 25. 2. 2015, č. j. 15 C 176/2012-179, ve výroku o věci samé, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím, změnil výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem, do dovolání však vtělil žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o žádosti žalobce rozhodl usnesením ze dne 5. 5. 2017, č. j. 15 C 176/2012-205, tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 30. 6. 2017, č. j. 70 Co 231/2017-215, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4772/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupený, sám právnické vzdělání nemá. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení přitom již byla pravomocně zamítnuta a dovolací řízení proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 6. 2017, č. j. 70 Co 231/2017-215, Nejvyšší soud zastavil. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání. Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy v této věci usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 7. 2017, č. j. 15 C 176/2012-218.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 8. 2018
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu