ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.4507.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4507/2018-165
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobců a) F. B., narozeného XY a b) H. B., narozené XY, obou bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 134/2015, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2017, č. j. 70 Co 237/2017-114, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 3. 2017, č. j. 43 C 134/2015-92 zamítl žalobu, kterou se každý ze žalobců po žalované domáhal zaplacení částky 50 000 Kč (výrok I a II rozsudku) a žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč (výrok II rozsudku).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 7. 9. 2017, č. j. 70 Co 237/2017-114, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II změnil tak, že konstatoval (blíže popsané) porušení práva žalobců na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě, ohledně požadavku na zaplacení částky 50 000 Kč každému ze žalobců jej potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 975 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Uvedené částky se každý ze žalobců domáhal jako přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky řízení před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 29 A 30/2013.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobce včasné dovolání, aniž zaplatili soudní poplatek za dovolání. Zároveň podáním ze dne 12. 12. 2017 požádali žalobci o osvobození od soudních poplatků a o určení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 3. 2018, č. j. 43 C 134/2015-152, nebylo žalobcům přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a současně byl zamítnut jejich návrh, aby jim byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů (výrok II). Usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 6. 2018, č. j. 70 Co 186/2018-158, bylo k odvolání žalobců uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
Soud prvního stupně následně usneseními ze dne 8. 8. 2018, č. j. 43 C 134/2015-162 a č. j. 43 C 134/2015-163, vyzval každého ze žalobců k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 7 000 Kč. Současně byli žalobci poučeni, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.
Na uvedenou výzvu žalobci nereagovali a soudní poplatek za podané dovolání neuhradili.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podáním dovolání ze dne 12. 12. 2017 vznikla každému ze žalobců povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků 7 000 Kč.
Protože žalobci nezaplatili soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byli vyzváni usneseními soudu prvního stupně ze dne 8. 8. 2018, č. j. 43 C 134/2015-162 a č. j. 43 C 134/2015-163, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobců proti napadenému rozhodnutí podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Lze již jen pro úplnost doplnit, že dovolání by nebylo možno projednat též pro jeho vady, neboť žalobci přes výzvu soudu prvního stupně nesplnili ani podmínku povinného zastoupení advokátem (§241 odst. 1 a 3 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 12. 2018
JUDr. David Vláčil pověřený člen senátu