ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.4796.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 4796/2016-156
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce M. B., zastoupeného Mgr. Jitkou Kocourkovou, advokátkou se sídlem v České Třebové, Nádražní 329, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 350/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2016, č. j. 25 Co 86/2016-129, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 9. 2015, č. j. 28 C 350/2013-107, zamítl návrh žalobce na přerušení řízení (výrok I) a nepřipustil, aby do řízení na straně žalobce jako další účastník přistoupila S. B., (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném usnesení (č. j. 25 Co 86/2016-129) potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku (II) o nepřipuštění S. B., do řízení na straně žalobce.
Žalobce se společně se svými dětmi, (tehdy) nezletilou a nezletilým, žalobou ze dne 29. 8. 2013 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 000 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 0 P 348/2006.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 11. 2013, č. j. 28 C 350/2013-6, potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 1. 2014, č. j. 25 Co 545/2013-14, bylo řízení ve vztahu mezi nezletilou „žalobkyní“ a žalovanou a dále ve vztahu mezi nezletilým „žalobcem“ a žalovanou zastaveno.
Podáním ze dne 30. 8. 2015 žalobce mimo jiné navrhl, aby na stranu žalobce přistoupil další účastník, a to již zletilá S. B.
Usnesení odvolacího soudu (č. j. 25 Co 86/2016-129) napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Otázka přistoupení S. B. do řízení na stranu žalobce (respektive nesouhlas žalobce s právním posouzením odvolacího soudu, který nepřipustil S. B. do řízení z důvodu, že její nároky nejsou předmětem řízení a k žalobě o nárocích žalobce není aktivně legitimována) nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že smyslem přistoupení účastníka do řízení je odstranění nedostatku věcné legitimace, který zde byl již v době zahájení řízení. V situaci, kdy se řízení vede již jen ohledně nároku žalobce na náhradu újmy, kde je bez nutnosti dalšího dokazování zjevné (nepochybné), že k němu není S. B. věcně legitimována, je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3935/2011, nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4194/2013).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 18. dubna 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu