ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5010.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5010/2017-198
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně Dukát, Náměšť nad Oslavou, spol. s r. o. , IČO 47913011, se sídlem v Naloučanech 36, zastoupené JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/42, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 94/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2017, č. j. 30 Co 444/2016-171, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 7. 2014 domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 110 875 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nepřiměřenou délkou daňového řízení, jež probíhalo více než 7 let.
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. 5. 2016, č. j. 26 C 94/2014-120, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 35 375 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 75 500 Kč s příslušenstvím (výrok II), a uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 39 304 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10. 1. 2017, č. j. 30 Co 444/2016-171, rozsudek soudu prvního stupně k odvolání podaným oběma stranami zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, oprávnění podat dovolání (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, která je odstranitelná tím, že dovolací soud takové rozhodnutí zruší.
Dovolání v části, v níž směřuje proti výroku napadeného usnesení odvolacího soudu, jímž byl zrušen výrok II rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 75 500 Kč s příslušenstvím, je subjektivně nepřípustné, neboť v uvedeném rozsahu odvolací soud požadavku žalobkyně vyhověl, a rozhodnutí dovolacího soudu jí tak nemůže přinést procesně výhodnější výsledek odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 421/2016, nebo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2000, sp. zn. 31 Cdo 2675/99). Dovolací soud proto v tomto rozsahu dovolání odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn [§218 písm. b) a §243c odst. 3 o. s. ř.] – k tomu také srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2386/2016.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V posuzované věci odvolací soud napadeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně také ve výroku I, kterým bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku 35 375 Kč s příslušenstvím, a v navazujícím výroku III o nákladech řízení, kterým přiznal žalobkyni jejich náhradu ve výši 39 304 Kč. V této části tedy dovolání není přípustné, neboť dovoláním dotčenými výroky nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč.
Toliko obiter dictum Nejvyšší soud dodává, že by soudy při novém posouzení věci neměly přehlédnout judikaturní závěry dosažené v jeho rozsudku ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4561/2017.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí ve věci (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu