ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5285.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5285/2017-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Pavlíkem v právní věci žalobce P. B., proti žalovanému K. R., o ochranu osobnosti a zaplacení 333.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 46/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2017, č. j. 54 Co 274/2017-75, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 17. března 2017, č. j. 5 C 46/2017-58, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 24. srpna 2017, č. j. 54 Co 274/2017-75, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že ze strany žalobce jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť žaloba postrádá základní skutková tvrzení, která ani na výzvy soudu žalobce neupřesnil.
Žalobce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem a znovu požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 18. září 2017, č. j. 5 C 46/2017-79, soud prvního stupně mimo jiné vyzval dovolatele, aby ve lhůtě 15 dnů předložil soudu plnou moc zvoleného advokáta a odstranil vady dovolání. Současně žalobce poučil, že pokud nedostatek podmínky řízení neodstraní, dovolací soud řízení zastaví.
Při projednávání dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2017, č. j. 54 Co 274/2017-75, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta jako zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť v předmětné věci jde ze strany žalobce o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žaloba postrádá základní skutková tvrzení, která ani na výzvy soudu žalobce neupřesnil. Není tedy důvodné, aby pro dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.
Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2017, č. j. 54 Co 274/2017-75, zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. ledna 2018
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu