ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5360.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5360/2017-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce M. Š. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 10 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 38/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017, č. j. 39 Co 7/2017-50, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 24. 11. 2016, č. j. 20 C 38/2015-45, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, avšak požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení.
Soud prvního stupně o žádosti žalobce rozhodl usnesením ze dne 24. 5. 2017, č. j. 20 C 38/2015-61, tak, že žádost o osvobození žalobce zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 21. 7. 2017, č. j. 39 Co 257/2017-68, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5361/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupený, sám právnické vzdělání nemá. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení přitom již byla pravomocně zamítnuta a dovolací řízení proti usnesení odvolacího soudu ze dne 21. 7. 2017, č. j. 39 Co 257/2017-68, Nejvyšší soud zastavil. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a řádné poučení o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2018
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu