ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5380.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5380/2017-243
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradě nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 188/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2017, č. j. 15 Co 261/2017-228, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. 3. 2017, č. j. 15 C 188/2013-222, rozhodl, že se zamítá žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně napadeným usnesením ze dne 25. 5. 2017, č. j. 15 Co 261/2017-228, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud posoudil procesní postup žalobkyně jako litigiózní (sudičský) s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2239/2017-228. Dále odvolací soud neshledal důvodným ani tvrzení žalobkyně, že podmínky pro zastoupení advokátem v dovolacím řízení splňuje, neboť v tomto nijak nerozporovala argumentaci soudu prvního stupně. Odvolací soud uzavřel, že pro svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, které v případě žalobkyně dosahuje až intenzity jednání šikanózního, obstrukčního a sudičského, příčícího se dobrým mravům, jemuž nelze přiznat ochranu, žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ust. §138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“). Proto jí nelze ustanovit zástupcem advokáta, a to aniž by bylo nutno zkoumat její majetkové poměry.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, v rámci něhož podala návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Žalobkyně v dovolání také navrhla „přerušení řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016 vedeném pod sp. zn. 15 Co 226/2016-195 do skončení řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne sp. zn. 15 C 261/2017-222“. Dále žalobkyně v dovolání navrhla „odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto usnesení 15 C 261/2017-222 tak, aby nebylo možno zastavit meritorní dovolací řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016 sp. zn. 15 Co 226/2016-195 pro nedostatek povinného zastoupení advokátem“. Konečně žalobkyně namítala, že „usnesením č. l. 15 C 188/2013-232 ze dne 11. 9. 2017 je mi stanovena lhůta k odstranění vad dovolání proti usnesení 15 Co 261/2017-228, které mi však bylo doručeno spolu s usnesením č. l. 232, kdy dovolací lhůta je dva měsíce, a kdy dovolání není dosud podáno.“
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 9. 2017, č. j. 15 C 188/2013-232, byla žalobkyně vyzvána, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta s tím, že nebude-li do 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
K návrhu žalobkyně „na odklad právní moci a vykonatelnosti usnesení 15 C 261/2017-222“ a k návrhu na „přerušení řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2016 vedeném pod sp. zn. 15 Co 226/2016-195 do skončení řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne sp. zn. 15 C 261/2017-222“ Nejvyšší soud konstatuje, že tyto žádosti jsou zcela nesrozumitelné, neboť usnesení pod číslem jednacím 15 C 261/2017-222 neexistuje, a tak se jimi nelze zabývat. Přitom platí podle ustanovení §243b o. s. ř., že dovolací soud účastníka nevyzývá k opravě nesrozumitelného podání. Institut přerušení řízení o dovolání občanský soudní řád nadto ani nezná a nejsou-li splněny podmínky řízení pro věcné projednání dovolání, není dán ani procesní prostor pro odklad vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěrů odvolacího soudu.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobkyně i přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 1 NSCR 9/2015), přičemž není rozhodující, že výzva byla dovolatelce doručena současně s doručením napadeného rozhodnutí, pakliže podmínka řízení nebyla splněna ani v stanovené lhůtě, ani ve lhůtě pro podání dovolání a ani kdykoliv později, a to zvláště za situace, kdy žalobkyně byla v obdobných sporech opakovaně ke splnění této podmínky vyzývána (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3888/2016, ze dne 30. 1. 2017, sp. zn. 3838/2016 a sp. zn. 30 Cdo 3839/2016, ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 755/2016), a tudíž musí být obeznámena s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13). Ostatně i z obsahu dovolání žalobkyně v nynější věci je zřejmé, že si žalobkyně této podmínky, jakož i důsledků jejího nesplnění, je moc dobře vědoma.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení jako takové nekončí, rozhodnutí neobsahuje výrok o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení. O náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení bude rozhodováno konečným rozhodnutím, jímž bude řízení před soudem skončeno (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.), což je v tomto případě rozhodnutím Nejvyššího soudu o dovolání podaném žalobkyní proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 9. 2018
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu