ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.6039.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 6039/2017-402
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobců a) J. M., a b) M. M., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 466/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2016, č. j. 39 Co 398/2015-265, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 8. 2015, č. j. 25 C 466/2013-206, kterým byla zamítnuta žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy (výroky I–IX rozsudku soudu prvního stupně) a žalobcům uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč (výrok X rozsudku soudu prvního stupně). Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dne 12. 5. 2016 včasné dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem, a současně požádali o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 7. 2016, č. j. 25 C 466/2013-332, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 8. 2. 2017, č. j. 39 Co 306/2016-345, žádost žalobců o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. 3. 2017, č. j. 25 C 466/2013-350, které bylo žalobkyni a) řádně doručeno dne 23. 3. 2017 a žalobci b) dne 20. 3. 2017, byli žalobci vyzváni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolili zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Současně byli žalobci poučeni, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na uvedenou výzvu žalobci reagovali podáním další žádosti o ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení adresované soudu prvního stupně, v níž namítali změnu poměrů. Soud prvního stupně proto opětovně rozhodl o žádosti žalobců usnesením ze dne 30. 8. 2017, č. j. 25 C 466/2013-376, a to tak, že ani tentokrát se žalobcům právní zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovuje. Odvolací soud k odvolání žalobců usnesením ze dne 15. 11. 2017, č. j. 39 Co 355/2017-389, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Toto usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 4. 12. 2017. Žalobci podaná ústavní stížnost proti uvedeným rozhodnutím byla přitom odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. II. ÚS 267/18, pro zjevnou neopodstatněnost.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobci byli právně zastoupeni. Žalobci neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že sami mají právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu