ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.744.2018.3
sp. zn. 30 Cdo 744/2018-1078
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně S. K. , zastoupené JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5, proti žalovaným 1) J. Z. , 2) J. Z. , oběma zastoupeným Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, 3) D. K. , 4) J. K. , o určení vlastnictví k nemovitostem a peněžité částce, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 8 C 136/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2017, č. j. 24 Co 172/2017-975, takto:
I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2017, č. j. 24 Co 172/2017-975, se zamítá .
II. Návrh na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2017, č. j. 24 Co 172/2017-975, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 6. 2013, č. j. 8 C 136/2009-803, ve spojení s opravným unesením téhož soudu ze dne 23. 7. 2013, č. j. 8 C 139/2009-811, zamítl žalobu o určení vlastnictví zůstavitele k nemovitostem a peněžité částce ke dni jeho smrti a uložil žalobkyni povinnost nahradit první žalované J. Z. na nákladech řízení částku 103 334 Kč. Druhému a třetímu žalovanému (nyní třetímu a čtvrtému), jakož i České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
K odvolání žalobkyně a prvního a druhého žalovaného (na místě původně první žalované J. Z., zemřelé 15. 3. 2014) Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 25. 10. 2017, č. j. 24 Co 172/2017-975 , potvrdil předmětný rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále jen „dovolatelka“) dovolání, v němž současně navrhla, aby Nejvyšší soud vydaným rozhodnutím odložil právní moc a vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu. Tento návrh dovolatelka odůvodnila tím, že rozsudkem soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení jí byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 103 334 Kč, kterou na dovolatelce vymohla právní zástupkyně žalovaných 1) a 2), jakožto právních nástupců první žalované, pod pohrůžkou exekuce, ačkoliv ještě nenastala vykonatelnost předmětného rozhodnutí. Dovolatelka si tak musela vzít půjčku, za kterou ručí její matka, čímž se mělo zhoršit postavení dovolatelky i její majetkové poměry. Celá situace je pro dovolatelku velkou fyzickou i psychickou zátěží, neboť dalších několik let bude žít s vědomím, že je zatížena vysokým závazkem. Dovolatelka má dále důvodné obavy, že žalovaní 1) a 2), svůj spoluvlastnický podíl ve výši 3/4 k pozemkům v obci a k. ú. Předboj, které nyní mají hodnotu desítek milionů korun, prodají, přičemž pokud její dovolání bude úspěšné a dojde k novému rozhodnutí soudu nižšího stupně při vázanosti právním názorem dovolacího soudu, může mít nové rozhodnutí toliko akademický význam.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nařízení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu přichází v úvahu jen tehdy, může-li být podle dovoláním napadeného rozhodnutí nařízen výkon rozhodnutí či zahájena exekuce. V daném případě však takový postup nepřichází v úvahu, neboť dovolatelka povinnost k náhradě nákladů řízení již dobrovolně splnila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz ).
Návrhu na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu vyhověno nebylo, neboť z veřejně přístupné katastrální databáze http://nahlizenidokn.cuzk.cz se nepodává informace o realizaci převodu předmětného pozemku z vlastnictví žalovaných do vlastnictví jiné osoby, neboť neprobíhá žádné vkladové řízení a žalobkyně ani existenci takového převodu vlastnictví netvrdí a neprokazuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5196/2017).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu