ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.114.2018.1
sp. zn. 30 Nd 114/2018-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Tomáše Mottla a Mgr. Hynka Zoubka v exekuční věci oprávněné RPS Czech, s. r. o., IČO: 26874598, se sídlem v Šenově, Těšínská 236, zastoupené JUDr. Jindřichem Paličkou, advokátem se sídlem v Karviné, Fryštátská 2064/57, proti povinnému V. Š., pro 87 120 Kč s příslušenstvím, o návrhu na pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 10022/2018, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 10022/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Ostravě byla dne 5. 1. 2018 doručena žádost soudního exekutora Exekutorského úřadu v Olomouci Mgr. Jana Svobody o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné vůči povinnému podle exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2017, č. j. 162 C 12/2017-42, kterým byla uložena povinnému povinnost zaplatit oprávněné částku 87 120 Kč s příslušenstvím, a který nabyl právní moci dnem 30. 11. 2017 a vykonatelnosti dnem 5. 12. 2017
Usnesením ze dne 5. 3. 2018, č. j. 52 EXE 10022/2018-25, vyslovil Okresní soud v Ostravě svoji místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II). Důvodem pro uvedený postup bylo to, že podmínky pro určení místní příslušnosti v dané věci chybí, neboť není jasné, zda má povinný majetek na území České republiky a případně v obvodu kterého soudu. Povinný je fyzickou osobou (státním občanem Slovenské republiky), dle sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, nemá povinný na území České republiky povolený žádný druh pobytu a podle údajů evidence obyvatel Slovenské republiky je povinný evidován k trvalému pobytu pod adresou K. N. M.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu spisu vyplývá, že Okresnímu soudu v Ostravě se nepodařilo zjistit místo (trvalého) pobytu povinného na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a obdobně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 30 Nd 186/2016, ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Nd 27/2017, a ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Nd 361/2017).
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť není možné dovodit podmínky místní příslušnosti podle §45 odst. 2 exekučního řádu. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Ostravě, u něhož již byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce a zahájeno exekuční řízení, který byl zároveň soudem, jenž vedl nalézací řízení, v jehož rámci byl předmětný exekuční titul vydán, přičemž není v souladu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. dubna 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu