ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.126.2018.3
KSCB 26 INS 29347/2013
sp. zn. 30 Nd 126/2018-B-876
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s., IČO 46711201, se sídlem v Českých Velenicích, Jana Pernera 159, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013, o návrhu věřitele ŠUTKA, s. r. o., IČO 27177424, se sídlem v Praze 8, Čimická 442/33, na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Zdeněk Krčmář a JUDr. Helena Myšková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 56/2018.
Odůvodnění:
Společnost ŠUTKA, s. r. o., (dále jen „věřitel“) vznesla námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Zdeňka Strnada, který (poté co mu byla věc přidělena) vede insolvenční řízení (pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013) na majetek dlužníka, a to z důvodu možného osobního propojení se zástupcem dlužníka M. Ž., kdy se oba autorsky podíleli nejen na tvorbě komentáře k insolvenčnímu zákonu, ale jejich propojení je možné dohledat i na základě činnosti v Asociaci insolvenčních správců z. s. Ž. zde totiž zastává pozici předsedy Rady expertů a JUDr. Strnad zde často působí jako lektor. Ačkoliv od přidělení věci danému soudci uplynulo skoro 1,5 roku, nedošlo k rozhodnutí, jak má být úpadek dlužníka řešen.
Krajský soud v Českých Budějovicích předložil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti soudce JUDr. Strnada Vrchnímu soudu v Praze, o níž má rozhodnout soudce JUDr. Michal Kubín a Mgr. Věra Modlitbová (věc je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 3 VSPH 409/2018). Věřitel však má pochybnosti, že uvedení soudci mohli „usnesením ze dne 1. 12. 2017, sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013 a 3 VSPH 1306/2017, kolegiálně pokrýt pochybení soudce JUDr. Strnada, když pouze akademicky upozornili na chybný postup soudu prvního stupně, jenž ignoroval návrh insolvenční správkyně na svolání schůze věřitelů za účelem řádného věřitelského výboru ze dne 1. 12. 2016 na č. d. B-246.“ Dále věřitel uvedl, že je zde možný vztah JUDr. Kubína a Mgr. Modlitbové vůči Ž., neboť dotyční se pravidelně účastní vzdělávacích akcí, které pořádá Asociace insolvenčních správců z. s., kterou založil Ž.
Vrchní soud v Praze posléze předložil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců JUDr. Kubína a Mgr. Modlitbové Nejvyššímu soudu. Věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sen. zn. 29 NSČR 56/2018 a k projednání a rozhodnutí o ní je příslušný senát 29 NSČR tohoto soudu složený z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové (zpravodaje) a JUDr. Zdeňka Krčmáře. Věřitel podáním ze dne 5. 4. 2018, doručeným Nejvyššímu soudu dne 6. 4. 2018, vznesl námitku podjatosti předsedy senátu Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňka Krčmáře. Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Krčmáře, spatřuje věřitel v tom, že vzdělávacích akcí pořádaných Asociací insolvenčních správců z. s. se účastní i daný soudce, a to i jako lektor, kdy přednášel například dne 20. 10. 2017, 23. 6. 2017 nebo 21. 4. 2017. U všech takových akcí se platí účastnický poplatek, přičemž je možné předpokládat, že hrubý zisk z takové akce činí nejméně 150 000 Kč. Významným přednášejícím (jako je předseda senátu Nejvyššího soudu) pak obvykle náleží odměna nejméně 50 000 Kč za jednu vzdělávací akci. Podle věřitele si tak JUDr. Krčmář v roce 2017 jako lektor mohl vydělat 150 000 Kč. Tuto částku mu v roce 2017 mohla poukázat daná asociace, kterou založil Ž. Pokud tedy Ž. vyhledává lektorské služby JUDr. Krčmáře a platí mu za ně odměny, musí mezi nimi existovat vztah ekonomické závislosti, který proto může dosahovat intenzity podle §14 odst. 1 občanského soudního řádu. Pravidelné odměny jsou tak způsobilé ovlivnit nezávislé rozhodování. JUDr. Krčmář podle názoru věřitele může mít vzhledem k častým přednáškám v asociaci i nadstandardní vztah vůči JUDr. Kubínovi, Mgr. Modlitbové nebo JUDr. Strnadovi.
Věřitel dále podáním ze dne 18. 4. 2018, doručeným Nejvyššímu soudu dne 19. 4. 2018, vznesl námitku podjatosti i proti soudkyni Nejvyššího soudu JUDr. Myškové pro její možný poměr k věci a k účastníkům insolvenčního řízení, společnosti Gomanold, a. s. (ovládané J. S. z CZECHOSLOVAK GROUP a. s.). K tomu uvedl, že JUDr. Myšková v insolvenčním řízení s „dlužníkem JOB AIR“ vydala usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 4. 2014, č. j. KSOS 25 INS 6866/2012, 1 VSOL 841/2013-B-138, kterým bylo změněno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě tak, že byl zamítnut již schválený reorganizačního plán, což mělo za následek prohlášení konkurzu na majetek „dlužníka JOB AIR“ a jeho následný prodej „zbrojaři J. S.“ V nyní projednávané věci dlužníka (HEAVY MACHINERY SERVICES a. s.) dochází k obdobné situaci, neboť společnost Gomanold, a. s. (jež je propojená s CZECHOSLOVAK GROUP a. s.) se domáhá prohlášení konkurzu na majetek dlužníka.
O námitce podjatosti proti JUDr. Krčmářovi a JUDr. Myškové má v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Nd 126/2018 rozhodnout senát soudního oddělení 30 složený z předsedy JUDr. Pavla Simon a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka.
Předseda senátu Nejvyššího soudu JUDr. Krčmář ve vyjádření ze dne 12. 4. 2018 k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné skutečnosti, pro které by tu měl být důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. K tvrzení, kterým věřitel svou námitku odůvodnil, konstatoval, že skutečně v roce 2017 ve výše uvedených dnech uskutečnil v Praze celkem 3 honorované přednášky na základě smluv o dílo, uzavřených s Insolvenční akademií s. r. o. (jejíž jediným společníkem je spolek Asociace insolvenčních správců z. s.), za něž mu byla vyplacena dohodnutá částka. Dále uvedl, že v žádném z těchto subjektů nefiguruje Ž. jako společník nebo zapsaný člen kolektivního statutárního orgánu. Ž. zná pouze „od vidění“ z konferencí a akcí týkajících se insolvenčního práva (nad tento rámec se s ním nestýká). Ve vztahu k namítané „ekonomické závislosti“ poukázal na to, že plat soudce Nejvyššího soudu obecně garantuje vysokou míru ekonomické nezávislosti na podobných příjmech přednáškového typu a že žádnou ekonomickou závislost v namítaném směru ani subjektivně nepociťuje. Shrnul tedy, že ve vazbě na subjekt, pro který přednášky uskutečnil, nezná a objektivně nenalézá propojení s Ž. v podobě, jež by odůvodňovala jeho vyloučení z projednávání a rozhodování dané věci.
Soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Myšková ve vyjádření ze dne 2. 5. 2018 k uplatněné námitce podjatosti uvedla, že byla členkou senátu Vrchního soudu v Olomouci, který usnesením ze dne 16. 4. 2014, č. j. KSOS 25 INS 6866/2012, 1 VSOL 841/2013-B-138, změnil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2013, č. j. KSOS 25 INS 6866/2012-B-88, tak, že reorganizační plán dlužníka JOB AIR – CENTRAL CONNECT AIRLINES s. r. o., se zamítá (ve věci nebyla referujícím soudcem). Věřitelem zmiňovaného pana J. S. nezná, když nezná nikoho s tímto jménem. Prohlašuje, že k věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013 nemá žádný poměr, nemá žádný vztah k účastníkům tohoto řízení a ani k jejich zástupcům, nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o její nepodjatosti při rozhodování ve věci.
Věřitel dále vznesl námitku podjatosti předsedy senátu Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Pavlíka (podáním ze dne 23. 4. 2018, který byl Nejvyššímu soudu doručen dne 24. 4. 2018), JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Simona (podáním ze dne 9. 5. 2018, téhož dne doručený Nejvyššímu soudu), neboť zde mohou být podle věřitele ve vztahu k JUDr. Krčmářovi nadstandardní (běžný rámec překračující) kolegiální vztahy vzhledem k mnoha letům společného působení v rámci jednoho soudu i v rámci několika senátů stejného soudu, což je důvodem pro vyloučení podle §14 odst. 1 občanského soudního řádu. Konečně podáním ze dne 6. 6. 2018, téhož dne doručený Nejvyššímu soudu, věřitel doplnil, že JUDr. Krčmář, JUDr. Ištvánek a JUDr. Simon přednášeli pro vzdělávací agenturu BOVA POLYGON s. r. o., takže je i z tohoto důvodu mohou pojit nadstandardní kolegiální vztahy. Pochybnosti o jejich nepodjatosti jsou také založeny tím, že mají posuzovat stejný vztah ekonomické závislosti JUDr. Krčmáře vůči Ž., jako si soudci vytvořili k agentuře BOVA POLYGON s. r. o.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
Podle §15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odst. 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle §14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v §16 odst. 1 (odst. 2).
Podle §16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odst. 1). Opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odst. 2). Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání (odst. 3).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, nebo ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 32 Nd 286/2016).
Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení věřitele popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoli důvodu pochybovat o nepodjatosti označených soudců Nejvyššího soudu. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 81/2018, a též judikaturu v něm citovanou, a to nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud uvádí, že s ohledem na skutečnosti shrnuté výše neshledává na základě tvrzení věřitele důvod pochybovat o nepodjatosti JUDr. Krčmáře. V žádném případě nelze takový důvod spatřovat v tom, že se v rámci přednáškové činnosti v Asociaci insolvenčních správců z. s., JUDr. Krčmář setkává s ostatními soudci a advokáty (k tomu obdobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sen. zn. 29 ICdo 4/2011), a ani ve věřitelem domnělé ekonomické závislosti na dané asociaci.
Ve vztahu k JUDr. Myškové nemohou být důvodem pro její vyloučení okolnosti spočívající v postupu soudkyně v řízení o projednávané věci nebo v jejím rozhodování v jiných věcech (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 21 Nd 312/2015). Poznatky získané soudcem při rozhodování v těchto jiných věcech nejsou poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem (k tomu srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 81/2018). Ničím jiným, než propojením rozhodování jmenované soudkyně v jiné insolvenční věci, přitom věřitel svou námitku neodůvodňuje. Tvrzení věřitele je navíc postaveno na spekulacích a domněnkách, jež nemohou být důvodem pro vyloučení soudce podle §14 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Krčmář a JUDr. Myšková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 56/2018 (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Závěrem Nejvyšší soud dodává, že při rozhodování nepřehlédl podání věřitele ze dne 23. 4. 2018, 9. 5. 2018 a 6. 6. 2018, ve kterých věřitel vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Ištvánka, JUDr. Pavlíka a JUDr. Simona. Vznesenou námitkou podjatosti ve vztahu k JUDr. Ištvánkovi a JUDr. Pavlíkovi se Nejvyšší soud nezabýval, neboť jmenovaní soudci nemají podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu rozhodovat v řízení pod sp. zn. 30 Nd 126/2018 o námitce podjatosti JUDr. Krčmáře a JUDr. Myškové. K tomu Nejvyšší soud uvádí, že případná podjatost je výsledkem osobního vztahu soudce k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, proto tento poměr nutno zjišťovat individuálně u každého soudce zvlášť. Z dikce ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. totiž vyplývá, že z podnětu námitky podjatosti může být poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům zjišťován jen u soudců, kteří se skutečně podílejí na projednávání a rozhodování právě té věci, v níž byla námitka podjatosti vznesena (k tomu dále srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2001, sp. zn. 11 Nd 54/2001, nebo ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 5 Nd 335/2001).
U námitky podjatosti vůči JUDr. Simonovi pak nebylo postupováno podle §15 o. s. ř. a námitka podjatosti nebyla předložena k rozhodnutí příslušnému senátu, neboť ze strany věřitele jde o zjevné zneužití daného procesního institutu, když namítá opakovaně a nedůvodně podjatost (postupně) dalších soudců Nejvyššího soudu. Není přitom pochyb o tom, že by tak učinil i vůči dalším soudcům Nejvyššího soudu, kteří by o případné námitce podjatosti proti JUDr. Simonovi měli rozhodovat. I ve vztahu k nim by totiž věřitel mohl argumentovat existencí kolegiálních vztahů, případně přednáškovou činností zajišťovanou různými subjekty. Žádný z těchto důvodů přitom není dostatečný k tomu, aby byl soudce z projednávání věci vyloučen. Podání věřitele tak lze hodnotit jako obstrukční, a proto odporující §2 o. s. ř.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; navrhujícímu věřiteli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 7. 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu
Mgr. Vít Bičák
za nepřítomného předsedu senátu