ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.144.2018.1
sp. zn. 30 Nd 144/2018-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka v právní věci oprávněné O2 Czech Republic a. s., IČO 60193336, se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, proti povinnému A. B., o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 EXE 1270/2016, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 EXE 1270/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Blansku.
Odůvodnění:
Oprávněná podala dne 7. 6. 2016 návrh na pověření soudního exekutora k provedení exekuce. Okresnímu soudu v Blansku byla dne 9. 6. 2016 doručena žádost soudního exekutora Exekutorského úřadu Liberec Mgr. Petra Polanského o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné vůči povinnému podle vykonatelného příkazu Českého telekomunikačního úřadu ze dne 7. 1. 2015, č. j. ČTÚ-37 163/2012-631/BeD.
Z obsahu spisu vyplývá, že Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 18. 7. 2016, č. j. 9 EXE 1270/2016-13, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a věc po doručení usnesení oprávněné postoupil Okresnímu soudu v Hodoníně jako soudu místně příslušnému (výrok II), a to z důvodu že povinný má podle aktuálního zjištění trvalý pobyt na adrese. Okresní soud v Hodoníně však s postoupením věci k jeho soudu nesouhlasil a věc předložil k rozhodnutí o nesouhlasu s jejím postoupením Krajskému soudu v Brně (srov. č. l. 18 a 29), neboť po další lustraci a šetření zjistil, že byla zaměněna totožnost povinného s jinou osobou, přičemž povinný v současné době nemá trvalé bydliště v České republice a není ani známo, že by se v České republice nacházel jeho majetek (srov. č. l. 29). Usnesením ze dne 18. 12. 2017, č. j. 12 Nc 17/2017-38, Krajský soud v Brně rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu v Hodoníně s postoupením věci je důvodný. K uvedenému dospěl z důvodu, že došlo k záměně totožnosti povinného, přičemž povinný nemá a ani neměl v době zahájení exekučního řízení místo pobytu (ani majetek) v obvodu Okresního soudu v Hodoníně a podle jeho zjištění nemá povinný žádný platný druh pobytu na území České republiky.
Usnesením ze dne 21. 3. 2018, č. j. 9 EXE 1270/2016-45, Okresní soud v Blansku vyslovil svoji místní nepříslušnost. Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinný nemá a ani neměl v době zahájení exekučního řízení místo pobytu v České republice, není ani zřejmé, že by měl na území České republiky nějaký majetek. S ohledem na uvedené proto Okresní soud v Blansku vyslovil, že není místně příslušný a věc předložil Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu spisu vyplývá, že se Okresnímu soudu v Blansku (eventuálně ani Okresnímu soudu v Hodoníně či Krajskému soudu v Brně) nepodařilo zjistit místo (trvalého) pobytu povinného na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a obdobně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Nd 361/2017, a ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 51/2018).
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť není možné dovodit podmínky místní příslušnosti podle §45 odst. 2 exekučního řádu. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Blansku, u kterého již byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce a zahájeno řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu