Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.01.2018, sp. zn. 30 Nd 367/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.367.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.367.2017.1
sp. zn. 30 Nd 367/2017-20 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchny v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic, a. s., IČO: 25788001, se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2/2808, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému V. B. P. , pro vymožení peněžitého plnění, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 EXE 14218/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 EXE 14218/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově. Odůvodnění: Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 26. 9. 2017, č. j. 11 EXE 14218/2017-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil shora označenou věc Nejvyššímu soudu podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit. V projednávané věci podal soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl žádost o pověření a nařízení exekuce ve věci shora uvedených účastníků, kdy exekučním titulem je rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 11. 4. 2017, ČTÚ 21 934/2016-635/VIII. Z obsahu spisu plyne, že povinný je státním občanem Vietnamské socialistické republiky a jeho aktuální bydliště na území ČR není známo. Dlouhodobý pobyt na adrese uvedené v záhlaví mu byl zrušen dne 11. 6. 2014. Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013 ). Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 ). Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 , uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto určil ( §11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Chomutově, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, který byl požádán o pověření k vedení exekuce. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 3. ledna 2018 JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/03/2018
Spisová značka:30 Nd 367/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.367.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§105 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-03-24