ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.376.2018.1
sp. zn. 30 Nd 376/2018-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Tomáše Mottla a Mgr. Hynka Zoubka v exekuční věci oprávněné E.ON Energie, a. s., IČO: 26078201, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti povinné H. P., nar. XY, bytem XY, pro 51 582 Kč s příslušenstvím, o návrhu na pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1432/2018, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1432/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Břeclavi byla dne 31. 5. 2018 doručena žádost soudního exekutora Exekutorského úřadu Cheb Mgr. Davida Koncze o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné vůči povinné podle exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. 2. 2018, č. j. 16 C 48/2017-66, jímž byla uložena povinné povinnost zaplatit oprávněné částku 51 582 Kč s příslušenstvím, a který nabyl právní moci dnem 23. 3. 2018 a vykonatelnosti dnem 27. 3. 2018.
Usnesením ze dne 25. 7. 2018, č. j. 53 EXE 1432/2018-16, vyslovil Okresní soud v Břeclavi svoji místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II). Důvodem pro uvedený postup bylo to, že podmínky pro určení místní příslušnosti v dané věci chybí, neboť není jasné, zda má povinná majetek na území České republiky a případně v obvodu kterého soudu. Povinná je fyzickou osobou (státní občankou Slovenské republiky), podle registru obyvatel Slovenské republiky je od 12. 10. 2011 přihlášena k trvalému pobytu ve Slovenské republice na adrese XY. Povinná nemá evidován trvalý nebo jiný pobyt v České republice podle Informačního systému základních registrů, na její poslední známé adrese, XY, se dle zjištění soudního vykonavatele nezdržuje. V nalézacím řízení byla zastupována soudem ustanoveným opatrovníkem, jehož prostřednictvím jí byly doručovány soudní písemnosti.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu spisu vyplývá, že Okresnímu soudu v Břeclavi se nepodařilo zjistit místo (trvalého) pobytu povinné na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinné (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a obdobně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 30 Nd 186/2016, ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Nd 27/2017, a ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Nd 361/2017).
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť není možné dovodit podmínky místní příslušnosti podle §45 odst. 2 exekučního řádu. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Břeclavi, u něhož již byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce a zahájeno exekuční řízení, který byl zároveň soudem, jenž vedl nalézací řízení, v jehož rámci byl předmětný exekuční titul vydán, přičemž není v souladu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 11. 2018
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu