ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.429.2017.1
sp. zn. 30 Nd 429/2017-162
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně BONECO a. s., identifikační číslo osoby 27403238, se sídlem v Praze 4, Lopatecká 223/13, zastoupené Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti žalovanému I. K. , zastoupenému Mgr. Jiřím Sixtou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Husova 5, o zaplacení částky 882 088 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 77/2016, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner a JUDr. Stanislav Bernard nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 175/2017.
Odůvodnění:
V podání ze dne 28. 11. 2017 navrhovatelka vznesla námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Stanislava Bernarda, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2017, č. j. 80 Cm 77/2016-110. Vrchní soud v Praze (u něhož je věc vedená pod sp. zn. 6 Cmo 175/2017) předložil dne 7. 12. 2017 námitku podjatosti Nejvyššímu soudu.
Žalobkyně v podání uvedla, že její právní zástupce figuruje jako právní zástupce v jiné věci vedené před Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. Ncd 151/2017, která je přidělena senátu složenému z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Leandry Zilvarové a JUDr. Františka Švantnera. V uvedeném řízení uvedení soudci měli opakovaně rozhodovat svévolně a protiústavně, což žalobkyni vede k tomu, že tito členové senátu jsou dotčeni na svém úsudku a nejsou nestranní, proto také právní zástupce nynější žalobkyně vznesl námitku podjatosti proti uvedeným soudcům, o které dosud nebylo rozhodnuto. Vzhledem k identickým osobám členů obou senátů, tj. předsedy senátu JUDr. Františka Švantera a člena JUDr. Stanislava Bernarda, má žalobkyně důvodné pochybnosti o nestrannosti a nezávislosti rozhodování uvedených soudců v této věci, vznáší námitku jejich podjatosti a žádá, aby je Nejvyšší soud z projednávání věci vyloučil.
Soudci JUDr. František Švantera a JUDr. Stanislav Bernard k návrhu žalobkyně shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci, k účastníkům řízení, k jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro něž by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 5 Nd 427/2000, nebo ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 30 Nd 140/2015).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Švantera a soudce JUDr. Stanislava Bernarda. Jmenovaní soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům, jak vyplývá z jejich vyjádření, žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah přitom nelze, oproti mínění žalobkyně, dovodit ani z okolností, které uvedla v námitce podjatosti.
Důvodem vyloučení soudce nemohou být ani úvahy o správnosti jeho postupu v řízení, neboť ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 21 Nd 312/2015). Nesouhlas žalobkyně s postupem jmenovaných soudců v jiných řízeních, konkrétně s tím, že podle mínění žalobkyně opakovaně rozhodovali svévolně a protiústavně, tak není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner a soudce téhož soudu JUDr. Stanislav Bernard nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 175/2017 (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. ledna 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu