ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.4921.2017.1
sp. zn. 32 Cdo 4921/2017-416
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobce Zemědělského družstva Třemošná , se sídlem v Třemošné, Brožíkova 862, PSČ 330 11, zastoupeného Mgr. Janem Hrazdirou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 583/15, PSČ 110 00, proti žalovanému V. R , zastoupenému JUDr. Markem Görgesem, advokátem, se sídlem v Plzni, Žižkova 1737/52, PSČ 301 00, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného Generali Pojišťovna a. s. , se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Bělehradská 299/132, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 61859869, zastoupeného JUDr. Alanem Korbelem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 736/17, PSČ 110 00, o zaplacení částky 9 334 157,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 47 Cm 186/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2017, č. j. 6 Cmo 275/2016-351, takto:
Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2017, č. j. 6 Cmo 275/2016-351, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobce podal včasné dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku a navrhl, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost ve výroku o náhradě nákladů řízení, neboť mu v případě okamžitého výkonu tohoto rozhodnutí hrozí újma na jeho právech.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Soud prvního stupně rozhodl v rozsudku ze dne 18. 7. 2016, č. j. 47 Cm 186/2012-310, tak, že zamítl žalobu na zaplacení částky 9 334 157,10 Kč (výrok I) a uložil žalobci zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 843 811 Kč (výrok II) a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 626 399,80 Kč (výrok III).
Odvolací soud napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a uložil žalobci zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení žalovanému částku 113 493,16 Kč (druhý výrok) a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného částku 111 223,20 Kč (třetí výrok).
Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně v celém jeho rozsahu, a to, jak uvádí, do výroku I. jako do výroku, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a do výroku II. a III. jako do výroků akcesorických.
K tomu je třeba poznamenat, že rozsudek odvolacího soudu v prvním výroku není jen rozhodnutím o věci samé, neboť jim byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen též ve výroku o nákladech řízení.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (dostupném, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, na http://www.nsoud.cz ), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení přisouzené žalovaným, nepodává.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu; z něho je naopak zřejmé, že dovolatel byl schopen v průběhu řízení uhradit soudní poplatky za žalobu, odvolání i dovolání v souhrnné částce srovnatelné s výší náhrady nákladů řízení, kterou je povinen zaplatit podle napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. 1. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu