ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.960.2018.1
sp. zn. 32 Cdo 960/2018-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně ROCKNET s. r. o. , se sídlem v Jirkově, Červený Hrádek 10, identifikační číslo osoby 27357694, zastoupené Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550/39, proti žalované TRIDENT GROUP 007 s. r. o. , se sídlem v Praze 3, náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, identifikační číslo osoby 27262405, zastoupené JUDr. Tomášem Kindlem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Blatenská 3218/83, o zaplacení částky 818 816,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 6 C 79/2015, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2017, č. j. 15 Co 319/2017-144, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 15. 5. 2017, č. j. 6 C 79/2015-129, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl námitku místní nepříslušnosti obsaženou v podání žalované ze dne 3. 5. 2017. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že námitka místní nepříslušnosti byla žalovanou vznesena opožděně, neboť nebyla uplatněna při jejím prvním procesním úkonu, ale až poté, co se již ve věci opakovaně vyjádřila.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž co do přípustnosti uvádí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva „zda je námitka místní nepříslušnosti soudu uplatněna včas, pokud je podána před zahájením jednání ve věci samé, avšak nikoliv v rámci prvního úkonu účastníka ve věci“. Domnívá se, že tato otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. Má, za to že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, neboť do zahájení jednání ve věci samé zkoumá soud podmínku místní příslušnosti vždy, tj. z vlastní iniciativy i k námitce účastníka. Není možné námitku místní nepříslušnosti zamítnout s odůvodněním, že je opožděná, neboť časový úsek, ve kterém je soud povinen zkoumat splnění této podmínky řízení, ještě neuplynul.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 2 čl. II, části první přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatelka se mýlí, pokud se domnívá, že otázka včasnosti námitky místní nepříslušnosti vznesené účastníkem před zahájením jednání ve věci samé dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. 2. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3347/2016, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na http://www.nsoud.cz , a shodně též v usnesení ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3513/2017, uvedl, že věta první a druhá §105 odst. 1 o. s. ř. výjimku ze zásady, že možnost soudu zkoumat z vlastní iniciativy svou místní příslušnost je časově omezena, nepřipouští. Stejný princip musí být uplatněn ve vztahu k námitce vznesené účastníkem řízení. Ani pro něj totiž zákon nepřipouští žádné výjimky z uvedené zásady, možnost účastníka namítat místní nepříslušnost soudu koncentruje k prvnímu úkonu, který účastníku přísluší. Tím je účastníkův první procesní úkon adresovaný soudu, učiněný buď z jeho iniciativy, nebo na výzvu soudu.
Námitku místní nepříslušnosti vznesenou účastníkem řízení nelze posuzovat jako včasnou jen z toho důvodu, že §105 odst. 1 o. s. ř. dává soudu možnost z vlastní iniciativy posuzovat místní nepříslušnost až do okamžiku zahájení jednání, do skončení přípravného jednání, pokud proběhlo, či do vydání rozhodnutí ve věci samé bez jednání. Zákon nevztahuje včasnost námitky místní nepříslušnosti vznesené účastníkem k době, po kterou může místní příslušnost zkoumat soud, ale stanovuje pro možnost jejího uplatnění odlišný časový okamžik (první úkon účastníka v řízení). Tedy i v případě, kdy soud ještě může z vlastní iniciativy zkoumat svou místní příslušnost, nelze považovat námitku místní nepříslušnosti vznesenou účastníkem za včasnou, pokud nebyla v řízení učiněna při prvním úkonu, který mu příslušel (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 937/2009).
Ustanovení §105 odst. 4 o. s. ř. výslovně stanoví postup pro to, jak má soud rozhodnout o námitce místní nepříslušnosti vznesené účastníkem řízení. Z podnětu námitky lze vyslovit místní nepříslušnost pouze při kumulativním splnění dvou podmínek, její včasnosti a její důvodnosti. Není-li splněna kterákoliv z nich, soud námitku zamítne. Takové rozhodnutí, kterým se soud vypořádává s námitkou místní nepříslušnosti vznesenou účastníkem, mu nebrání v posouzení místní příslušnosti z vlastní iniciativy až do doby stanovené v §105 odst. 1 o. s. ř.
Odvolací soud rozhodl v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, pokud zamítl pro opožděnost námitku místní nepříslušnosti, kterou žalovaná uplatnila až poté, co již učinila svůj první úkon ve věci. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalované odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. pro nepřípustnost.
O náhradě nákladů řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení bude pokračovat a o všech nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 4. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu