ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.100.2018.1
sp. zn. 32 Nd 100/2018-430
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně D. R. J. , zastoupené zákonnými zástupci P. J. a R. J., zastoupenými Mgr. Jarmilou Túryovou, advokátkou se sídlem v Berouně, U Stadionu 157, proti žalované Základní škole Praha, Praha 7, Trojská 110 , se sídlem v Praze 7, Trojská 211/110, identifikační číslo osoby 70997365, zastoupené JUDr. Filipem Matoušem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, o zaplacení částky 262 100 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 228/2013, o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2017, č. j. 21 Co 401/2017-373, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 663/2018, takto:
I. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavel Vrcha nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 663/2018.
II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 21. 6. 2017, č. j. 5 C 228/2013-237, zastavil řízení podle ustanovení §104 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně nezískala souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby (výrok I.), a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání obou účastnic potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a změnil jej ve výroku II. o nákladech řízení (první výrok), dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 663/2018 a rozhodnout o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018, složenému ze soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavla Vrchy.
Podáním ze dne 21. 2. 2018, doručeným téhož dne Nejvyššímu soudu, žalobkyně vznesla námitku podjatosti soudců senátu 30 Cdo. Uvádí, že z rozvrhu práce Nejvyššího soudu se dozvěděla „o personálním obsazení senátu, a to: JUDr. Pavlík Pavel, JUDr. Ištvánek František, JUDr. Vrcha Pavel, JUDr. Simon Pavel, Mgr. Bičák Vít, JUDr. Dvořák Bohumil, Ph.D., LL.M., JUDr. Novosad Tomáš, Mgr. Zoubek Hynek“. Důvod vyloučení soudců Nejvyššího soudu žalobkyně spatřuje v tom, že podané dovolání se meritorně týká věci, která již byla týmž senátem v řízení před Nejvyšším soudem rozhodována, konkrétně že senát ve složení JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavel Vrcha její předchozí dovolání v této věci zamítl. Dále zdůrazňuje, že JUDr. Tomáš Novosad rozhodoval jako předseda senátu o jejím odvolání u Městského soudu v Praze.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2018 byla věc k rozhodnutí o uplatněné námitce podjatosti předložena senátu 32 Cdo.
Podle ustanovení §15a odst. 3 o. s. ř. musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavel Vrcha ve vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a necítí se být podjatí.
Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku I. jmenovaných soudců dovolatelka dovozuje toliko ze skutečnosti, že senát ve stejném složení zamítl její předchozí dovolání v projednávané věci. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle svého vyjádření nemají soudci JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavel Vrcha žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci, k účastníkům řízení ani jejich zástupcům. Takové skutečnosti nevyplývají ani z obsahu námitky podjatosti vznesené dovolatelkou. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a jež by nasvědčovaly pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavel Vrcha nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 663/2018.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Směřuje-li dovolatelka své výhrady též proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 663/2018, v tomto rozsahu je námitka podjatosti úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), neboť nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl ve výroku II., že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 4. 2018
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu