ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.191.2018.1
sp. zn. 32 Nd 191/2018-75
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, PSČ 140 00, proti žalovanému F. T. , zastoupenému JUDr. Magdalenou Kubátovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Veverkova 1101/7, PSČ 170 00, o zaplacení částky 14 724,46 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 223/2016, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 223/2016 se nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Městského soudu v Praze návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, jímž se po žalovaném domáhá zaplacení směnečného peníze ve výši 14 724,46 Kč s příslušenstvím.
Proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Městským soudem v Praze dne 19. 12. 2016 pod č. j. 7 Cm 223/2016-15 podal žalovaný námitky (doručené dne 5. 1. 2017), jejichž součástí byla žádost o „změnu místní příslušnosti soudu“ k Okresnímu soudu v Ostravě, odůvodněná poukazem na charakter případu a současné finanční možnosti žalovaného. Současně žalovaný požádal o přidělení „advokáta ex offo“.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 7. 2017, č. j. 7 Cm 223/2016-40, ustanovil žalovanému k ochraně jeho zájmů zástupce, advokátku JUDr. Magdalenu Kubátovou, s odůvodněním, že žalovaný nemá příjmy z pracovního poměru ani z podnikání, nevlastní majetek větší hodnoty a má dluhy, jsou tedy u něho splněny předpoklady stanovené v §30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).
Ze shodných důvodů bylo žalovanému usnesením Městského soudu ze dne 23. 4. 2018, č. j. 7 Cm 223/2016-67, přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.
Přípisem doručeným Městskému soudu v Praze dne 29. 1. 2018 žalovaný na výzvu soudu sdělil, že jeho podání doručené dne 5. 1. 2017 bylo návrhem na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti, neboť je nemajetným starobním důchodcem a náklady na cestu do Prahy na jednání soudu jsou pro něj příliš vysoké.
Žalobkyně se přes výzvu soudu k návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze jako příslušnému soudu a Krajskému soudu v Ostravě, kterému má být věc postoupena (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v tomto případě zákonné podmínky, za nichž lze věc přikázat jinému soudu z důvodu vhodnosti, splněny nejsou.
Podle §12 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odstavec 2). Účastníci mají právo vyjádřit se, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3 věta druhá).
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však může docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudce a soudu stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu.
Skutečnost, že je žalovaný nemajetným starobním důchodcem a náklady na cestu do Prahy na jednání soudu jsou pro něj příliš vysoké, sama o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje. Neumožní-li žalovanému jím uváděné okolnosti osobní účast při jednání u místně příslušného soudu, nic nebrání tomu, aby byl vyslechnut a s provedenými důkazy nebo jinými výsledky řízení seznámen prostřednictvím dožádaného soudu (§122 odst. 2 o. s. ř.). Zjevně právě z toho důvodu, že místně příslušným je soud se sídlem v Praze, byla žalovanému jako jeho zástupce pro toto řízení ustanovena advokátka sídlící rovněž v Praze, která bude žalovaného při jednáních u Městského soudu v Praze zastupovat.
V situaci, kdy je žalovaný zastoupen ustanovenou advokátkou, nelze přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci. V posuzovaném případě tak nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 7. 2018
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu