ECLI:CZ:NS:2018:32.ND.86.2018.1
sp. zn. 32 Nd 86/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobců a) I. D , a b) L. N. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 190/2016, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalobci k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 722/2018-233, takto:
Námitka podjatosti soudců senátu č. 30 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uplatněná žalobci k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 722/2018-233, se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobci podali dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2017, č. j. 51 Co 65/2017-198, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 10. 2016, č. j. 25 C 190/2016-173, kterým byla zamítnuta žádost žalobců o bezplatné ustanovení zástupce pro řízení. Usnesením ze dne 7. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 722/2018-233, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobců podle §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, neboť žalobci ani přes výzvu a poučení soudu nesplnili podmínku povinného zastoupení.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 13. 3. 2018 vznesli žalobci „námitku podjatosti proti soudcům jednajícím za senát č. 30 Cdo“.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobci uplatnili námitku podjatosti včas.
V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.
V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 7 Nd 233/2001, Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).
Uplatnili-li žalobci námitku podjatosti podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 13. 3. 2018, učinili tak až poté, co bylo dovolací řízení skončeno, a podali ji tedy opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobci tuto námitku zdůvodňovali. Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud poznamenává, že podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 5. 2018
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu