ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.2435.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 2435/2017-265
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně K & P COMPANIES SERVICES, s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Národní 340/21 (identifikační číslo osoby 292 12 898), zastoupené Mgr. Františkem Kubečkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Kladská 1489/5, proti žalovanému J. M. , zastoupenému Mgr. Petrem Pulcerem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 3117/61, o 6.484 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 59 C 228/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2016, č.j. 8 Co 290/2016-224, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 726 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Františka Kubečky, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil – v odvoláním napadeném rozsahu – rozsudek ze dne 8. 12. 2015, č.j. 59 C 228/2014-169, kterým Okresní soud v Ostravě uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 8,05% z částky (jistiny) 4.234 Kč za dobu od 28. 9. 2013 do 6. 11. 2014, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Protože žalovaný nárok uplatněný žalobou uznal, byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle §153a odst. 1 občanského soudního řádu.
Dovolání, jímž žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud považoval za irelevantní tvrzení týkající se ztráty a zneužití občanského průkazu žalovaného; uzavřel, že pokud žalovaný procesním úkonem podle §153a odst. 1 o.s.ř. uzná nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, a je-li na tomto základě rozsudek pro uznání přípustný (§153a odst. 2 o.s.ř.), pak je soud povinen rozhodnout podle tohoto uznání bez ohledu na to, zda jsou tvrzení žalobkyně podloženy důkazy a zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost jejího nároku. Nepřisvědčil ani námitce zpochybňující dobu, za kterou byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení.
Na otázce platnosti smlouvy o půjčce z 1. 8. 2013, kterou dovolatel předložil k dovolacímu přezkumu, není napadené rozhodnutí založeno. Odvolací soud posuzoval pouze splnění zákonných podmínek pro vydání rozsudku pro uznání (§153a odst. 1 o.s.ř.), aniž se – nad rámec uznávacího prohlášení žalovaného – zabýval hmotněprávním podkladem uznaného nároku.
Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Se zřetelem ke způsobu vyřízení dovolání považuje dovolací soud rozhodnutí o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za nadbytečné.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. ledna 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu