Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2018, sp. zn. 33 Cdo 2471/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.2471.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.2471.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 2471/2018-162 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně L. M. , zastoupené JUDr. Milanem Frišmanem, advokátem se sídlem v Písku, Budovcova 2530, proti žalované BIDLI holding, a.s. , se sídlem v Praze 1, Jindřišská 889/17 (identifikační číslo osoby 29056349), zastoupené Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, o zaplacení 90.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 94/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 11. 2017, č. j. 20 C 94/2016-101, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 12. 2017, č. j. 20 C 94/2016-111, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 50/2018-133, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 11. 4. 2018, č. j. 23 Co 50/2018-138, takto: I. Dovolací řízení ve věci dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 11. 2017, č. j. 20 C 94/2016-101, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 12. 2017, č. j. 20 C 94/2016-111, se zastavuje . II. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 50/2018-133, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 11. 4. 2018, č. j. 23 Co 50/2018-138, se odmítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 1 věty první ve spojení s §243b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), řízení o dovolání žalované výslovně směřujícímu proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 11. 2017, č. j. 20 C 94/2016-101 (soudu prvního stupně), zastavil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 45/2000). Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 50/2018-133, neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud podle jeho názoru odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve dovolacím soudem vyřešená) má být dovolacím soudem (nyní) posouzena jinak. Jak vyplývá z celého obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.), žalovaná shora uvedenému požadavku nedostála, neboť v dovolání vůbec neuvedla, které ze čtyř kritérií přípustnosti uvedených v §237 o. s. ř. má za splněné, případně v návaznosti na jakou otázku hmotného nebo procesního práva. Absence údaje o tom, v čem podle dovolatelky spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu §237 o. s. ř.), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit. Nejvyšší soud dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 7. 2018 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/25/2018
Spisová značka:33 Cdo 2471/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.2471.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 o. s. ř.
§243b o. s. ř.
§241a odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-09-26