ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.2921.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 2921/2017-484
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) E. M. a b) M. M. , zastoupených Mgr. Petrem Pařilem, advokátem se sídlem v Brně, Škárova 809/16, proti žalované PM DEVELOP s.r.o. , v konkursu, se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16a (identifikační číslo osoby 269 21 120), o žádosti žalobců o uvolnění úschovy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 221 C 125/2010, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2016, č.j. 15 Co 266/2016-433, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 20. 9. 2016, č.j. 221 C 125/2010-417, kterým Městský soud v Brně zamítl žádost žalobců o uvolnění peněžních prostředků složených žalovanou do úschovy, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že nelze použít ustanovení §289 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.ř.s.“); peněžní prostředky složila žalovaná do úschovy na základě předběžného opatření, které zaniklo (§102 odst. 1, §76 odst. 1 písm. c/, §77 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu).
V dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadli, žalobci namítají, že vyplacení peněžních prostředků z úschovy způsobem přikázání pohledávky v exekuci nepředstavuje jediný možný způsob jejího uvolnění; neupravuje-li občanský soudní řád podmínky výplaty soudní úschovy, lze předmět úschovy vydat příjemci (§298, §300 z.ř.s.).
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Z obsahu spisu se podává, že Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 1. 2011, č.j. 15 Co 407/2010-79, které nabylo 11. 2. 2011 právní moci, změnil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2010, č.j. 221 C 125/2010-50, tak, že uložil žalované složit do úschovy soudu 200.000 Kč; rozhodnutí odůvodnil obavou, že by výkon posléze vydaného rozhodnutí v probíhajícím sporu mohl být ohrožen (§102 odst. 1 o.s.ř.). Dne 15. 3. 2011 žalovaná složila 200.000 Kč do úschovy [sp. zn. 100 Sd 68/2011, položka knihy úschov KÚ 45/2011 (§352 odst. 1 o.s.ř.)].
Judikatura Nejvyššího soudu je konstantní v tom, že co do důvodů přijetí (složení) i způsobů uvolnění důsledně odlišuje úschovu podle §352 o.s.ř. od úschov podle §185a a násl. o.s.ř. (nyní §289 a násl. z.ř.s.). Zatímco řízení o úschovách se vztahuje na případy, kdy se do úschovy soudu skládají peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku, v rámci jiné činnosti (§352 o.s.ř.) soud přijímá do úschovy peníze listiny a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením nebo se u něj skládají peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu majetku, zálohy, jistoty a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením (srov. usnesení ze dne 19. 7. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2399/2006, rozsudek ze dne 9. 7. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2201/2007, rozsudek ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4945/2010, usnesení ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 637/2012). Závěry odvolacího soudu v projednávaném případě z výše uvedených rozhodnutí vycházejí.
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1, 2 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu