ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.332.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 332/2018-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně STAY ACTIVE INC. , se sídlem v Capital City, Independence Avenue, P. O. BOX 1312, Victoria, Mahé, Seychelská republika, zastoupené JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem v Praze 4, Voráčovská 937/14, proti žalovanému P. M. , zastoupenému Mgr. Andreou Trojanovou, advokátkou se sídlem v Rosicích, Hybešova 307, o neúčinnosti doručení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 229 EC 295/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2017, č. j. 70 Co 150/2017-46, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Brně usnesením ze dne 26. 4. 2017, č.j. 229 EC 295/2011-38, zamítl návrh žalovaného na vyslovení neúčinnosti doručení „usnesení Městského soudu v Brně ze dne 9. 7. 2012, č. j. 229 EC 295/2011-20, předvolání Městského soudu v Brně k jednání podaného doručujícímu orgánu dne 17. 7. 2012 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2012, č. j. 229 EC 295/2011-26.“
Usnesením ze dne 17. 8. 2017, č. j. 70 Co 150/2017-46, Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud s odkazem na judikaturu dovolacího soudu uzavřel, že v dané věci nebyl splněn předpoklad pro rozhodnutí o neúčinnosti doručení označených listin; písemnosti totiž nebyly žalovanému řádně doručeny (§50d občanského soudního řádu).
Dovolání, jímž žalovaný rozhodnutí odvolacího soudu napadl, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Řádné doručení písemnosti je jedním z předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné pro rozhodnutí o neúčinnosti doručení. Návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení nelze vyhovět, nebyla-li písemnost účastníku nebo jeho zástupci doručena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 597/2014, ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 30/2015 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2016, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015, ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3016/2014, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1670/2015).
Dovolací soud nemá důvod procesní otázku spjatou s výkladem §50d o.s.ř., jejíž řešení odvolacím soudem žalovaný napadl, posoudit jinak, než se podává z výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu; dovolání proto odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu