ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.3638.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 3638/2018-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Klubu lyžařů Kroměříž z. s. , se sídlem v Praze 10, Dolní Měcholupy, V osikách 521/18 (identifikační číslo 181 89 199), proti žalovaným 1) UNILEASING a. s. , se sídlem v Klatovech, Randova 214 (identifikační číslo 252 05 552), a 2) KLUBU LYŽAŘŮ s.r.o. , se sídlem v Kroměříži, Moravcova 261/5 (identifikační číslo 634 73 623), o určení neplatnosti smluv a o vrácení plnění, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 154/2017, o dovoláních žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 31. 10. 2017, č.j. 60 Co 298/2017-89, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 11. 2017, č.j. 60 Co 298/2017-96, a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 1. 2017, č.j. Ncp 409/2016-23, takto:
I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 31. 10. 2017, č.j. 60 Co 298/2017-89, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 11. 2017, č.j. 60 Co 298/2017-96, se odmítá .
II. Řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 1. 2017, č.j. Ncp 409/2016-23, se zastavuje .
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 21. 8. 2017, č.j. 7 C 154/2017-66, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (§138 odst. 1 občanského soudního řádu) a neustanovil mu zástupce (§30 občanského soudního řádu).
Usnesením ze dne 31. 10. 2017, č.j. 60 Co 298/2017-89, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 11. 2017, č.j. 60 Co 298/2017-96, Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a zamítl návrh, jímž se žalobce domáhal přerušení odvolacího řízení podle §109 odst. 1 písm. b/ ve spojení s §211 občanského soudního řádu.
Dovolání, jímž žalobce napadl výrok rozhodnutí, kterým odvolací soud odvolací řízení nepřerušil, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §238a o.s.ř. je dovolání dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání žalobce nezakládá ani ustanovení §237 o.s.ř., protože nejde o rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, ani ustanovení §238a o.s.ř., protože není vyjmenováno mezi těmi rozhodnutími vydanými v průběhu odvolacího řízení, která lze napadnout mimořádným opravným prostředkem.
Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996).
Rozhodl-li Vrchní soud v Olomouci, že k projednání a rozhodnutí v dané věci jsou v prvním stupni (věcně) příslušné okresní soudy a postoupil-li věc Okresnímu soudu v Kroměříži (§104a odst. 2, 6 o.s.ř.), není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ žalobce, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení za dané situace Nejvyšší soud nezkoumal.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 11. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu