ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.4279.2018.3
sp. zn. 33 Cdo 4279/2018-545
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Ing. Miroslavy Motyčkové , insolvenční správkyně dlužnice V. R., bytem v XY, se sídlem v XY, zastoupené Mgr. Mojmírem Ohnoutkou, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Jiřího z Poděbrad 1212, proti žalovaným 1) E. P. , bytem v XY, 2) P. P. , bytem v XY, 3) N. K. a 4) P. K. , bytem v XY, 5) L. B. , bytem v XY, 6) J. P. , bytem v XY, 7) J. H. a 8) A. H. , bytem v XY, zastoupeným JUDr. Radimem Vicherkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Masná 1493/8 [žalovaní 1), 2), 6), 7) a 8)], a Zdeňkem Machálkem, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová 1254 [žalovaní 3), 4) a 5)], o 3.040.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 5 C 500/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 5. 6. 2018, č.j. 60 Co 73/2018-503, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 5. 6. 2018, č.j. 60 Co 73/2018-503, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil výrok I. rozsudku ze dne 1. 3. 2017, č.j. 5 C 500/2009-385, kterým Okresní soud v Uherském Hradišti uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 1.374.401 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně od 10. 10. 2008 do zaplacení, tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Výrok II. rozsudku okresního soudu odvolací soud potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že neprodleným výkonem rozhodnutí by jí, resp. původní žalobkyni (dlužnici) hrozila závažná újma, a to v souvislosti s ukončením insolvenčního řízení vedeného od 4. 4. 2013, kdy byl na její majetek prohlášen konkurs, který byl ukončen rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 9. 8. 2018, č.j. KSBR 29 INS XY.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/ . O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o.s.ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 12. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu