ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.523.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 523/2018-207
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce F. Š. , zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 287/18, proti žalované J. M. , o 47.700 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 12 C 4/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 3. 4. 2015, č. j. 12 C 4/2015-36, nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku; odvolání žalobce proti tomuto usnesení odmítl pro opožděnost usnesením ze dne 14. 5. 2015, č. j. 12 C 4/2015-45.
Usnesením ze dne 12. 6. 2015, č. j. 12 C 4/2015-56, Okresní soud v Příbrami zastavil řízení vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 12 C 4/2015 pro nezaplacení soudního poplatku podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (výrok I.), a odvolání žalobce proti usnesení ze dne 14. 5. 2015, č. j. 12 C 4/2015-45, odmítl pro opožděnost (výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 9. 2015, č. j. 22 Co 336/2015-84, usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 6. 2015, č. j. 12 C 4/2015-56, potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti části usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 9. 2015, č. j. 22 Co 336/2015-84, jíž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 6. 2015, č. j. 12 C 4/2015-56, o zastavení řízení, podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 522/2018, odmítl.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 1. 2016, č. j. 12 C 4/2015-113, řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 199/2016-138, podal žalobce dovolání.
Dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále opět jen „o. s. ř.“), jako bezpředmětné.
Učinil tak proto, že v mezidobí bylo odmítnuto dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 9. 2015, č. j. 22 Co 336/2015-84, a tedy skončeno dovolací řízení, ve vztahu k němuž se nyní projednávaným dovoláním žalobce domáhá osvobození od soudního poplatku.
Za popsaného stavu se opravný prostředek (dovolání) žalobce stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 8/2011).
Nejvyšší soud doplňuje, že o dovolání bylo rozhodnuto za situace, kdy jde o dovolací přezkum rozhodnutí vztahujícího se primárně k žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, který již nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku za dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 6. března 2018
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu