ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.5548.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5548/2017-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně FIDENTIA, s. r. o . se sídlem v Praze 4, U Strže 401/4, identifikační číslo 24255921, zastoupené JUDr. Monikou Šnoblovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 251/2, proti žalovanému T. Š. , o 600,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 102/2017, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2017, č. j. 25 Co 229/2017-37, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze potvrdil v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 4. 2017, č. j. 15 C 102/2017-21, ve výroku o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600,- Kč a ve výroku o nákladech řízení.
Žalobkyně napadla dovoláním potvrzující výrok odvolacího soudu, které je objektivně nepřípustné, neboť napadenými výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, které ani v součtu nepřevyšuje 50.000,- Kč [§238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“]. Peněžitá plnění přiznaná předmětnými výroky přitom nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1, 2 o. s. ř. odmítl.
Pro úplnost nutno uvést, že přípustnost dovolání nezakládá nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 381/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 203/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 118/2003).
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 6. 2018
JUDr. Václav Duda
předseda senátu