ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.5708.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5708/2017-431
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce K. K. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Vajglem, advokátem se sídlem v Mělníku, náměstí Míru 9/8, proti žalované D. M. , zastoupené JUDr. Věnceslavou Holubovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Šumavská 991/31, o 284.386 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C 37/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2017, č.j. 54 Co 445/2016-399, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 18. 4. 2016, č.j. 60 C 37/2011-353, zamítl vzájemnou žalobu, jíž se žalovaná po žalobci domáhala zaplacení 284.386 Kč s 7,75% úroky z prodlení od 17. 2. 2011 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Rozsudkem ze dne 11. 1. 2017, č.j. 54 Co 445/2016-399, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že žalobce se přijetím peněžních částek na úkor žalované bezdůvodně neobohatil, neboť nešlo o plnění bez právního důvodu (§451 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“).
Dovolání, jímž rozhodnutí odvolacího soudu žalovaná napadla, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že v říjnu 2006 uzavřeli žalovaná, žalobce a J. P. ústní smlouvu, jíž se dohodli, že zasíťují své pozemky v katastrálním území B., obci N. Cena úpravy pozemků – odpovídající projektu zpracovanému B. Č. – činila 915.946,77 Kč (z důvodu víceprací při výkopech skalnatého podloží finálně 952.000 Kč). Účastníci smlouvy se dohodli tak, že žalovaná a žalobce (s J. P.) se budou podílet jednou polovinou. Žalobce na základě faktury vystavené na polovinu ceny díla zaplatil za žalovanou 476.000 Kč, za projekt týkající se všech pozemků podle stvrzenky vystavené L. Z. 72.500 Kč a „započetl na zmíněný účel částku 82.000 Kč, která mu byla vrácena vodárnami a patřila žalované.“ Žalovaná, která se zavázala uhradit polovinu ze stanovené ceny zasíťování pozemků, zaplatila žalobci jen zálohu ve výši 200.000 Kč.
Námitky žalované uplatněné v dovolání nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr, že se žalobce na její úkor bezdůvodně neobohatil. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu věci, než ze kterého vyšel odvolací soud. Žalovaná oproti tomuto skutkovému stavu vlastním hodnocením provedených důkazů předkládá svoji skutkovou konstrukci (že nabídka B. Č. nebyla žalobcem, který byl žalovanou zplnomocněn, akceptována v deklarované podobě /915.946,77 Kč/, nýbrž za cenu výrazně nižší, že fakturovaná částka 476.000 Kč není polovinou ceny díla, ale konečnou cenou za kompletní provedení díla, tj. za zasíťování předmětných pozemků, že L. Z. nepředložila nabídku jako zájemce o provedení díla, ale pouhý odhad, jehož relevance byla vyvrácena posudkem znalce Ing. Josefa Řepy, CSc., který cenu zasíťování určil částkou 548.000 Kč). Uplatňuje-li v dovolání svou verzi skutku a na její podporu rekapituluje výpovědi svědků (J. P. a D. V.) a sama hodnotí jejich věrohodnost, popřípadě pravost (pravdivost) v řízení předložených listin, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že se žalovaná předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a její námitky, byť je podpořila odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu, jsou z tohoto důvodu bezcenné.
Neoznačila-li žalovaná v dovolání žádnou právní otázku, která by zakládala přípustnost, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 10. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu