ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.5921.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 5921/2017-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobců a) K. Č. , a b) R. Č. , zastoupených JUDr. Janou Burleovou, advokátkou se sídlem ve Slaném, B. Václavka 923/3, proti žalovaným 1) E. V. , a 2) V. V. , zastoupeným Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem se sídlem v Kladně, Huťská 1383, o 300.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 18 C 2/2016, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2017, č. j. 22 Co 164/2017-100, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 11. 10. 2016, č. j. 18 C 2/2016-63, kterým Okresní soud v Kladně uložil žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 300.000 Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení a na náhradě nákladů řízení 82.761 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, odmítl (§243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017, srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Dovolání žalovaných neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Dovolatelé k otázce přípustnosti dovolání uvedli, že „přípustnost … je dána v souladu s ust. §237 o.s.ř., kdy dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, přičemž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.“ Z následujícího textu dovolání však není zřejmé, od jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se měl odvolací soud při řešení otázek hmotného a procesního práva odchýlit. Požadavku na řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání tak odvolatelé nedostáli.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 8. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu